Narcina brazilská je pravděpodobně z celé čeledi narcinovitých nejlépe známá. Je to malý elektrický rejnok s hnědavým tělem pokrytým tmavšími skvrnami. Čeleď narcinovitých je dosud velmi málo prostudována jak po stránce taxonomické, tak i po stránce biologie jednotlivých druhů. Její zástupci mají zploštělé tělo, disk oválného tvaru, a velké břišní ploutve. Mimořádně velké břišní hřbetní a ocasní ploutve zakrývají převážnou část zúženého ocasu. Narciny se živí převážně písečníky, ale někdy loví i drobné ryby nebo korýše.

Ledvinovité elektrické orgány mají narciny umístěné uprostřed mezi prsními ploutvemi. Jsou poměrně velké a dosahují asi šestiny celkové tělesné hmotnosti. Každý z orgánů se skládá z 280 až 430 sloupců, které vytváří plástvovitou strukturu. Jednotlivé sloupce tvoří až několik stovek elektrických článků, které mohou vyvinout výboj o síle až 37 voltů. To je tak málo, že není pravděpodobné, že by narciny používaly své elektrické orgány k obraně, nebo dokonce k omračování kořisti. Nicméně někteří rybáři tvrdí, že byli sraženi, když neopatrně na narcinu šlápli.

(photos by Peter Leahy)
V zimě se narciny brazilské stěhují dále od pobřeží do teplejších vod mírného a tropického pásma. Během letních měsíců obývají obvykle velice mělké vody v blízkosti břehů, kde se často zachytí v síti ochraňující pláže před žraloky. Také potápěči je tu mohou spatřit poblíž písčitých pláží, pokud se ovšem pozorně dívají. Z narcin je obvykle vidět totiž jen oči a část hlavy, jinak bývají po většinu času zahrabány v písku. Bosí rybáři brodící se u břehů tak mohou na narcinu šlápnout a obdržet elektrickou ránu. Jinak je to ale v podstatě neškodný živočich, který bude raději, když se mu vyhnete.

Samice narci připlouvají do příbojové zóny během léta a rodí zde 2-17 živích mláďat. Podobně jako u mnoha jiných druhů rejnoků a žraloků, i jejich mláďata mají mnohem jasnější vzor než dospělí. Mláďata mají při narození délku průměrně jedenáct centimetrů.
Jméno: česky - Narcina brazilská
anglicky - Brazilian electric ray
latinsky - Narcina brasiliensis
Areál rozšíření: centrální a západní oblasti Atlantiku
Délka: 45 cm
Váha: 650 gramů
Riziko při setkání: může uštědřit slabou elektrickou ránu, ale jinak je neškodná
Potrava: zejména písečníci, dále drobné ryby a korýši
Početnost populace: neznámý
Popsal: Olfers, 1831


