
Místo: Perský záliv
Rozloha: 778,3 km²
Počet obyvatel: 1 425 171 (2016)
Hlavní město: Manáma
Nejvyšší bod: Džabal ad-Duchán (134 m n. m.)
HDI: 0,846 (43. místo v roce 2016)
Zřízení: absolutní monarchie
Etnikum: 50,7% Arabové, 4,7% Bahrajňané, 45,5% Asiaté, 1% Evropané, 1,2% ostatní
Náboženství: 70,3% Islám, 14,5% Křesťanství, 9,8% Hinduismus, 2,5% Budhismus, 1% ostatní, 1,9% neznámo

Krátce z historie
- Hlavní ostrov souostrovního státu Bahrajnu byl odtržen od Arabského poloostrova kolem r. 6000 př. n. l.
- Ostrovy Bahrajnu byly centrum starověké říše Dilmun, která se objevila někdy během doby bronzové a trvala víc než 2000 let
- Roku 640 n.l. příjali obyvatelé dnešního Bahrajnu islám jako své náboženství. Následující dvě století pak žili křesťané i muslimové na ostrovech v míru
- V roce 1487 dočasně ovládli ostrov Ománci
- Portugalci vedli invazi na Bahrajn roku 1521 ve vidině nalezišt velkých perel. Z ostrovů byli vyhnáni mistními obyvateli v roce 1602
- Mezi lety 1861 až 1971 byl Bahrajn pod britskou "ochranou"
- 15. srpna 1971 vyhlásil Bahrajn nezávislost

Geografie a klima
Bahrajnské království se skládá z 37 Bahrajnských ostrovů, z čehož 33 se nachází v Perském zálivu. Největšími ostrovy Bahrajnu jsou Bahrajnský, Hawarský, Muharraqův, Umm a Nasanův a Sitrova. Ostrovy se nachází zhruba 24 kilometrů východně od Saudské Arábie a 28 kilometrů od Kataru. Bahrajn je obecně ploché a vyprahlé souostroví. Skladá se z nízkých pouštních plání s nejvyšším bodem ve výšce 134 metrů. Okolo 92% území Bahrajnu je poušť, s občasnými obdobími sucha a písečných bouří. Výskyt ropy a jeho následná těžba se projevila zejména na pobřežích, místních korálových útesech a vodní vegetaci.
V letních měsících se pohybují denní teploty okolo 28 stupňů celsia, zatímco přes zimu můžou klesnout k osmnácti.

Fauna
Zvířat a rostlin žije v souostroví Bahrajnu pravděpodobně víc, než se dalo čekat. Na tomto území bylo zaznamenáno 17 druhů pozemních savců, mnoho druhů plazů a ptáků a 196 druhů rostlin.

Z řadu savců můžeme natrefit například na šakala obecného, feneka, kočku pouštní, gazelu džejrana, přímorožce arabského (tyto dva druhy byly introdukovány na ostrov Hawar), tarbíka či zajíce tmavoocasého.
Ptáků bylo napočítáno na 333 druhů. U plazů se pak jedná zejména o mořské hady vodnáře a několik druhů ještěrek. Obojživelníky reprezentuje pouze skokan skřehotavý.



