Světlouni rodu Oxynotus mají velice neobvyklý tvar těla a někdy bývají oddělováni do zvláštní čeledi Oxynotidae. Jsou to malí, zavalití žralůčci, silně ze stran zploštělí, s výraznými hřebeny na břiše. Nejnápadnější jsou na nich ale vysoké, trnité hřbetní ploutve, s výběžky vpředu, které mají vzhled vztyčených plachet. Řitní ploutev jim chybí. Hlava je slabě dorsoventrálně zploštělá, s velkýma očima, nápadným spirakulem a malými žaberními štěrbinami. Nozdry jsou umístěny poměrně blízko sebe a malá, masitá tlama bývá obvykle obklopena labiálními rýhami.

Světlnoun australský (maorsky pepeke) se od ostatních světlounů rodu Oxynotus odlišuje dopředu směřujícím trnem první hřbetní ploutve a kůží pokrytou drsnými plakoidními šupinami. Tělo má šedé nebo hnědé s bělavými znaky na koncích hřbetní ploutví a prodlouženými okraji ploutví prsních a břišních.

Světloun australský obývá vody mírného pásma, vyskytuje se nejčastěji v hloubkách 500-1000 metrů. O jeho biologii je známo velmi málo. Za potravu mu slouží bezobratlí živočichové žijící na dně, jako například kroužkovci. Mláďata v počtu přibližně sedmi se líhnou z vaječných pouzder, která matka zadržuje v těle až do vysokého stupně vývoje. Při narození jsou dlouhá okolo deseti centimetrů.
Jméno: česky - Světloun australský
anglicky - Prickley dogfish
latinsky - Oxynotus bruniensis
Areál rozšíření: u pobřeží Austrálie a Nového Zélandu
Délka: 70 centimetrů
Váha: /
Riziko při setkání: není nebezpečný
Potrava: bezobratlí, malé ryby
Početnost populace: není ohrožený
Popsal: Ogilby, 1893


