Květen 2018

Kladivoun křídlohlavý

21. května 2018 v 12:00 | siamotyran |  Žraloci
Kladivoun křídlohlavý patří k menším druhům kladivounů. První hřbetní ploutev má značně velkou, druhá je posazena až za ploutví řitní. Tělo má svrchu šedé až hnědé, na bocích přechází toto zbarvení postupně v bělavou barvu břicha. Na těle ani na ploutvích nemá žádné nápadné barevné znaky.


Kladivoun křídlohlavý je snadno rozpoznatelný podle značně rozšířené hlavy, která svým tvarem připomíná nosné plochy letadla. Rozpětí mezi očima může činit až polovinu celkové délky těla. Oči jsou umístěné až na samém kraji hlavy, což kladivounovi umožnuje vidět dokonale stereoskopicky. Nozdry jsou umístěné v blízkosti středu hlavy, ale nasální rýhy zaujímají téměř celou šířku. Takové rozpětí nasálních rýh dovoluje kladivounovi prozkoumat značně velký úsek vodního sloupce a může mít značný význam i v detekování a lokalizaci zdroje čichových podnětů. Také elektroreceptivní ampule Lorenziniho orgánu a mechanoreceptivní buňky postranní čáry mají na hlavě své pokračování. To má jistě svůj význam při vyhledávání a lokalizace kořisti, kterou tvoří kupříkladu krabi, krevety, hlavonožci a drobné ryby zahrabané v sedimentu na mořském dně.


O životě kladivouna je známo zatím jen velmi málo. Žije v Indickém oceánu podél pobřeží jížní Asie a v okolí ostrovů v západním Pacifiku. V mělkých tropických vodách kontinentálních a ostrovních šelfů je celkem hojný. V jihovýchodní Asii je komerčně využíván, ale vzhledem k tomu, že jeho tělo má vysoký přirozený obsah rtuti, není nabízen na všech trzích. Kvůli nárustu lovu byl kladivoun křídlohlavý zapsán spolu se žralokem obrovským v roce 2016 na seznam ohrožených druhů. Samice pohlavně dospívají po dosažení délky okolo jednoho metru. Páří se na jaře a přibližně po roční březosti rodí 6 až 20 mláďat dlouhých 32-45 centimetrů.


Jméno: česky - Kladivou křídlohlavý
anglicky - Winghead shark
latinsky - Eusphyra biochii
Areál rozšíření: Indický oceán, západní Pacifik
Délka: Do 1,5 metru (rekord 186 cm)
Váha: do 40 kilogramů
Riziko při setkání: není nebezpečný
Potrava: menší ryby, bezobratlí
Početnost populace: ohrožený
Popsal: Cuvier,1816

Severní Mariany

11. května 2018 v 14:00 | siamotyran |  Projekt Svět
Místo: Tichý oceán
Rozloha: 464 km²
Počet obyvatel: 53 467 (2016)
Hlavní město: Saipan
Nejvyšší bod: Mount Agrihan 965 m.n.m.
HDI: 0,875 (2009)
Zřízení: Commonwealth politická unie s USA
Etnikum: 35,3% Filipínci, 23,9% Čamorové, 12,7% míšenci, 6,8% Číňané, 4,6% Karolinianci, 4,2% Korejci, 2,3% Chuukesové, 2,2% Palauané, 2,1% běloši, 5,9% ostatní
Náboženství: 82% křesťanství, 10,6% Budhismus, 5,3% lidová náboženství, 1,2% ostatní, 1% Islám, Hinduismus, Judaismus, neznámé


Krátce z historie
- První lidé začali Severní Mariány osídlovat mezi 4. a 2. stoletím př. n. l. Po setkání se Španěly se domorodcům začalo říkat Čamorové
- Prvním Evropanem, který spatřil ostrovy, byl Fernão de Magalhães na své cestě kolem světa 6. března 1521
- V roce 1667 Španělsko prohlásilo souostroví za svou kolonii, která se jmenovala Španělská Východní Indie
- Většina původních obyvatel zemřela na nemoci zavlečené Evropani. Španělé proto musel dovezt na ostrovy Filipínci a Karolínce, aby zvýšili počet obyvatel
- Španělská nadvláda trvala až do Španělsko-americké války (1898)
- Po porážce Španělska anektovaly USA ostrov Guam, Severní Mariany byly prodány Německu, které je začlenilo do své kolonie Německá Nová Guinea
- Po 1. světové válce přešla správa Severních Marian pod správu Japonska, po 2. světové válce pod Poručenské území Tichomořské ostrovy


Geografie a klima
Severní Mariány jsou spolu s ostrovem Guam součástí souostroví Mariany. Jižní ostrovy jsou tvořeny vápencovými terasami lemovanými korálovým útesy. Severní ostrovy jsou vulkanické s aktivními sopkami na včetně Anatahanu, Agriganu a Paganu. Sopka Agrigan dosahuje 965 m a je tak nejvyšší horou souostroví.

Severní Mariany mají přímořské tropické klima ovlivňované sezónními severovýchodními pasáty s malými teplotními výkyvy v průběhu roku. Období sucha trvá od prosince do června. Období dešťů trvá od července do listopadu a může zahrnovat tajfuny.


Fauna
Jelikož se Severní Mariany skládají z celé řady menších ostrůvků, není zde pozemský život pestrý jako na jiných ostrovech. Jediným divokým savcem je kaloň mariánský, jehož stavy se kvůli deforestaci stále snižují. Zbytek tvoří zejména ptáci. Ať už fregatky, kormoráni či krahujci, káně nebo místní vrána guamská.