Březen 2018

Curaçao

30. března 2018 v 12:00 | siamotyran
Místo: Karibik, Malé Antilly
Rozloha: 444 km² (208. na světě)
Počet obyvatel: 160 337 (2017)
Hlavní město: Willemstad
Nejvyšší bod: Sint Christoffelberg 375 m.n.m.
HDI: 0,811
Zřízení: autonomní země Nizozemského království
Etnikum: ?% afroameričani, 4,4% Nizozemci, ?% Francouzi, latino-američané...
Náboženství: 89,5% křesťanství, žádné 6%, ostatní - židé, hinduisté, muslimové ... 3,8%, nespecifikováno 0,6%


Krátce z historie
- Holandští židé dorazili na ostrov v polovině 17 století. Původní obyvatelé - Aravaci už žili v Curaçao po několik století
- hlavním bussinesem v 17. a 18. století byl prodej otroků. Mezi roky 1662 a 1669 zakotvily na ostrově lodě se zhruba 24 tisíci otroky
- Holanďané potlačili vzpouru otroků v roce 1795
- Britové na počátku 19. století dobyli Curaçao, ale na základě Pařížské smlouvy jej vrátili Nizozemsku v roce 1816
- Roku 1863 bylo v Curaçao zrušeno otroctví. Někteří bývalí otroci emigrovali na Kubu, ale většina zůstala na ostrově
- Během 80. a 90. let 20. století zmizela z Curaçao většina židů. Mnoho jich zemřelo stářím, jiní emigrovali především do USA
- V roce 1929 zaútočil venezuelský rebel Rafael Simón Urbia na Fort Amsterdam s 250 spolubojovníky, ukradli cennosti a zajali guvernéra ostrova. Od té doby je permanentně na pobřeží Curaçao nizozemské námořnictvo


Geografie a klima
Curaçao stejně jako zbytek tzv. ABC ostrovů a Trinidadu a Tobaga leží na kontinentálním šelfu Jižní Ameriky. Nejvyšším bodem je Sint Christoffelberg s 375 metry.

Ostrov má tropické savanské klima se suchým obdobím mezi lednem a zářím a potom krátké deštivé období mezi říjnem a prosincem. Teploty jsou poměrně stabilní po celý rok, pouze s menšími výkyvy. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou 26,5 stupňů Celsia. Nejtepleji je pak v září, průměrně 28,9 stupňů Celsia. Roční průměrné maximum je 31,2 a minimum 25,3 stupňů Celsia.


Fauna a flóra

Ostrovní flora se liší od typické na tropických ostrovech. Jsou běžné křovinaté porosty s různými druhy kaktusů.

Curaçao je největší z ABC ostrovů (ostrovy severo západně od Venezuely) a má i největší zastoupení savců. Vyskytuje se zde několik druhů hlodavců od polních myší po malé králíky. Dříve žili v Curaçao i kapybary, ale ty vymřely ještě před příchodem člověka na ostrov. Asi nejvýraznějším savcem v Curaçao je jelenec běloocasý. Tento sudokopytník je chráněným druhem a na ostrově jich žije asi 200. Podobně jako na jiných ostrovech v Karibiku, i zde lze spatři leguány, anolise a gekony a menší druhy hadů.



Žralok karibský

26. března 2018 v 11:00 | siamotyran |  Žraloci
Žralok karibský ma vršek těla zbarvený šedě, na bocích přechází šedá barva plynule v bílé zbarvení břicha. Podobně jako ostatní zástupci rodu Rhizoprionodon má i tento malý žralok štíhlé tělo s dlouhým, parabolickým rypcem a poměrně velkýma očima, umístěnýma nad špičkou tlamy. Boky má někdy posety bílými skvrnami a také okraje jeho ploutví jsou bílé. První hřbetní ploutev je mnohem větší než druhá, prsní ploutve a malé břišní ploutve jsou poměrně krátké.

V současné době se rozeznává v rodu Rhizoprionodon šest nebo sedm druhů. Ačkoliv jsou jejich příbuzenský vztahy stále ve stádiu výzkumů, zdá se, že se jejich aréaly rozšíření v tropických a subtropických vodách u většiny druhů nepřekrývají. Žralok karibský je značné podobný atlantskému žraloku kanadskému, který se vyskytuje v oblasti Mexického zálivu a podél atlanstského pobřeží Severní Ameriky. Od žraloka karibského se liší rozdílným početem obratlů. Žralok karibský je hojným obyvatelem mělkých pobřežních vod podél kontinentálních a ostrovních šelfů. Dává přednost porostům chaluh, korálovým útesům a je do značné míry odolný vůči snížené salinitě vody v ústí řek. Byl však chycen i v hloubkách přesahujících 500 metrů.

Ačkoliv je hojný, potápěči ho mohou pozorovat jen zřídka, protože je plachý a přítomnosti člověka se vyhýbá. Živí se různými druhy malých ryb a bezobratlích živočichů, jako jsou měkkýši a krevety. Sám je pak častou kořistí velkých druhů žraloků. Doba březosti trvá 10-11 měsíců, v jednom vrhu bývá 2-6 mláďat dlouhých okolo tří centimetrů. Mláďata se rodí na jaře a v časném létě. Žralok karibský je loven místními i komerčními rybáří pro maso i na výrobu rybí moučky.


Jméno: česky - Žralok karibský
anglicky - Caribbean sharpnose shark
latinsky - Rhizoprionodon porosus
Areál rozšíření: Západní Atlantik od Baham po Uruguay
Délka: 1 metr
Váha: několik kilogramů
Riziko při setkání: není nebezpečný
Potrava: menší ryby, bezobratlí
Početnost populace: hojný
Popsal: Poey 1861

Antigua a Barbuda

16. března 2018 v 10:00 | siamotyran |  Projekt Svět

Místo: Karibik, Malé Antilly
Rozloha: 442 km² (209. na světě)
Počet obyvatel: 100 9631 (2016)
Hlavní město: Sr. John's
Nejvyšší bod: Mount Obama 402 m.n.m.
HDI: 0,783 (58. na světě 2015)
Zřízení: konstituční monarchie
Etnikum: 89% černoši, 4,4% mulati, 2,4% běloši, 2,5% ostatní
Náboženství: 77% křesťanství, ostatní ? %



Krátce z historie

- Lidé doby kamenné se dostali na Antiguu z Jižní Ameriky asi před 4000 lety
- Když v roce 1493 objevil Antiguu Kryštof Kolumbus, byl prvním bělochem, kterého kdy domorodí Arawakové viděli
- V roce 1620 ostrov zabrali Španělé, ale už v roce 1632 ho obsadili Britové a po krátkém období francouzské okupace zde bylo ustanoveno v roce 1667 britské panství
- Otroctví, využívané k pěstováním cukrové třtiny, bylo zrušeno v roce 1834
- V únoru 1967 získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie a 1. 11. 1981 vyhlásila nezávislost pod názvem Antigua a Barbuda
- V roce 2017 byl ostrov Barbuda v důsledku Hurikánu Irma značně poničen, veškeré obyvatelstvo bylo evakuováno


Geografie a klima

Antigua a Barbuda se rozprostírá na třech ostrovech, největším Antigue, 100 km vzdálené Barbudě a neobydleném skalnatém ostrově Redonda. Na severu ostrova Antigua se do výšky 100 m n. m. zvedá silně rozčleněná vápencová tabule a na jihu zbytek denudované sopky. Zarovnaný povrch Barbudy utvářejí korálové vápence. Do 300 m n. m. se zvedající skály ostrova Redonda mají sopečný původ.

Antigua je největším ze Závětrných ostrovů. Ostrovy mají teplé, tropické klima s vyrovnanými teplotami (okolo 27 stupňů Celsia) po celý rok


Fauna a flóra

Jelikož v průběhu kolonizace došlo k téměř kompletnímu vymýcení zdejších lesů, spatříte pozůstatky původní živočišné říše jen na jihu Antiguy. Typickým zvířetem je mangusta, malá promykovitá šelma, dovezená v minulosti z důvodů redukce krys. Z dalších savců se nejhojněji vyskytují netopýři, kozy a osli.

Země oplývá především ptáky, zejména hnědými pelikány, fregatkami a celou škálou tropických druhů. V okolním moři jsou mimo přehršlí pestrobarevných ryb k vidění barakudy, želvy, rejnoci a také některé druhy kytovců a žraloků.


Ostrovy jsou vesměs pokryty suchomilnými křovinami a trávami, daří se ananasům a banánům, naleznete tu kokosové palmy, chlebovníky, agáve nebo aloe.

Na ostrovech Antigua a Barbuda (a Redonda) žije sedm endemických druhů, z toho šest druhů plazů: Anolis Leachův, Wattsův a Redondův, Ameiva Griswoldova, gekon - Sphaerodactylus elegantulus a kriticky ohrožená štíhlovka Antiguánská. Sedmým endemickým druhem je lesňáček Barbudský.


Barbados

9. března 2018 v 13:00 | siamotyran |  Projekt Svět

Místo: Karibik, Malé Antilly
Rozloha: 439 km² (210. na světě)
Počet obyvatel: 277 821 (2010)
Hlavní město: Bridgetowon
Nejvyšší bod: Mount Hillaby 337 m.n.m.
HDI: 0,795 (54. na světě 2015)
Zřízení: konstituční monarchie
Etnikum: 90,4% černoši, 4,1% mulati, 3,7% běloši, 1,3% indové, 0,4% ostatní, nespecifikováno
Náboženství: 74,6% křesťanství, 4,8% ostatní, 20,8% žádné/neuvedeno


Krátce z historie
- Před připlutím Evropanů obývali Barbados Indiáni, Aravaci a Karibové
- Ostrov byl objeven Portugalci v roce 1536 a své jméno dostal zřejmě podle dlouhých liján fíkovníků, které vypadají jako vousy
- Na konci 16. a začátku 17. století krátce ovládali ostrov Španělé a Portugalci. Aravaci prchli na sousední ostrovy. Obě velmoci poté ostrov opustili
- První britská loď zakotvila na Barbadosu 14. května 1625. První osada zde vyrostla 17. února 1627 a skládala se z 80 osadníků a deseti dělníků
- Barbadoský parlament (House of Assembly, zřízen roku 1639) je třetí nejstarší na západní polokouli
- V roce 1780 ostrov zasáhl a strašlivě zpustošil Velký hurikán, zahynulo 4500 obyvatel
- O 74 let později zabila cholera na Barbadosu 20 tisíc obyvatel
- Roku 1961 získal Barbados vnitřní autonomii a 30. 11. 1966 nezávislost


Geografie a klima
Barbados je nejvýchodnější ostrov Malých Antil. Ostrov je poměrně rovinný v porovnání se západními sousedy. Většinu ostrova tvoří nížiny, v jeho vnitrozemí se nachází několik vyvýšených oblastí. Nejvyšší bod na ostrově je vrchol Mount Hillaby ve farnosti Saint Andrew (různé zdroje udávají 336-340 m n. m.) Původ ostrova je nevulkanický, vznikl nadzvednutím mořského dna v důsledku podsouvání Jihoamerické desky pod Karibskou. Mimo skalnaté jádro, které geologicky navazuje na Trinidad, tvoří hlavní horninu vápenec vzniklý činností korálů.


Klima ostrova je tropické, pasáty udržují relativně mírné teploty nad ostrovem. Období dešťů spadá do období června až listopadu, období sucha na zbytek roku. Celkové roční srážky činí 1000-2300 mm. Teplota v období sucha tj. od prosince do května zastupuje hodnoty mezi 21 až 31 °C. Mezi měsíci červen a listopad je to od 23 až 30 °C. Podle Köppenovy klasifikace podnebí spadá Barbados do tropického monsunového klimatu. Přirozený pokryv tvoří tropický deštný les a mangrovníkové porosty, ty však byly ve velké většině území vymýceny a z velké části nahrazeny plantážemi cukrové třtiny a pastvinami. Zalesněno je 12 % plochy ostrova, za původní les lze však považovat pouze asi 20 ha porostu.


Fauna
Fauna Barbadosu je méně rozmanitá něž na jiných karibských ostrovech. Zánik přirozeného prostředí, zavlečená zvířata a nárust obyvatel zapříčinil, že zdejší tvorové se museli přizpůsobit pokud chtěli na Barbadosu přežít. Barbados je mladší než většina ostrovů v Malých Antilách, a proto zde začali ptáci migrovat teprve nedávno.


Drtivá většina savců byla na Barbados introdukována. Nejčastějšími příklady mohou být myši, potkani, polní zajíc, promyka mungo nebo kočkodan zelený. Prasata dovezená Portugalci v roce 1563 jako zdroj potravy časem zdivočela, ale poté, co byl ostrov osídlen Brity byla vyhubena.


Na Barbadosu žil v 20. století vyhubený barabadoský mýval. Ten byl považován za endemický druh, i když není jisté, zda nebyl na ostrov dovlečen v minulosti indiány. Jedinými původními savci na ostrově tak zůstali netopýři. Leguán zelený se vyskytoval na Barbadosu než byl z ostrova vystrnaděn. Běžně zde můžeme narazit na endemický druh anolise a gekona domácího. Vzácněji pak na druhy plazů tegu a teju. Celkem běžná je zde želva uhlířska, která však jako mnoho jiných zvířat byla na Barbados uměle introdukována.


V minulém století byl vyhuben místní užovkovitý Liophis grass snake. Hlavní příčinou bylo zavlečení promyk, jeho predátorů. Kromě dalšího druhu užovky žije na Barbadosu také nejmenší had na světě, slepan - Barbados threadsnake dosahující délky jen deseti centimetrů. Ropucha obrovská a Johnstone's whistling frog zastupují na Barbadosu obojživelníky. Ropucha byla na ostrov zavlečena kvůli likvidaci hmyzu, jenž ničil zdejší cukrovou třtinu. Jako na mnoha jiných místech, se ale v určitých oblastech ropuchy přemnožily.


Divoká forma živorodky duhové pochází z Barbadosu, Trinidadu a Jížní Ameriky. Ve sladkých jezerech Barbadosu můžeme v hojných počtech natrefit na tlamouna mosambického určeného k akvakultuře.

Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy

2. března 2018 v 12:00 | siamotyran |  Projekt Svět

Místo: Indický oceán
Rozloha: 412 km² (211. na světě)
Počet obyvatel: 0 (2016)
Hlavní město: /
Nejvyšší bod: Mawson Peak 2746 m.n.m.
HDI: /
Zřízení: území spravované Austrálií
Etnikum: /
Náboženství: /


Krátce z historie

- Heardův ostrov byl poprvé navštíven až v polovině 19. století
- Jako první jej pravděpodobně spatřil Peter Kamp 27. listopadu 1833
- 25. listopadu 1853 ostrov uviděl americký lovec tuleňů John Heard při cestě z Bostonu do Melbourne. Ostrov po něm byl následně pojmenován
- Krátce poté, 4. ledna 1854, objevil kapitán William McDonald McDonaldovy ostrovy v blízkosti Heardova ostrova
- Na ostrovech nikdo nepřistál až do března roku 1855, kdy se na něm vylodili lovci tuleňů vedení kapitánem Erasmem Darwinem Rogersem
- V období od 1855 do 1880 zde žilo ve velmi drsných podmínkách několik desítek lovců tuleňů (jednu dobu až 200 na jednou)
- Do roku 1880 však byla značná část populace tuleňů vyhubena, a lovci proto ostrov opustili
- První přistání na McDonaldových ostrovech bylo zaznamenáno 12. února 1972, kdy zde vědci Grahame Budd a Hugh Thelander přistáli s helikoptérou
- Zatím poslední expedice zamířila na ostrovy 23. března 2016


Geografie a klima

Heardův ostrov
Heardův ostrov je pustý, hornatý a pokrytý ledovci. Jeho dominantou je aktivní vulkán Mawson Peak, který je součástí masivu Big Ben. Tento vulkán je nejvyšší horou Austrálie - jeho výška činí 2 745 metrů, tedy o 527 metrů více než výška Mount Kosciuszka. Druhá z obou aktivních sopek je na McDonaldově ostrově. Poté co byla 75 000 let v klidu, začala v roce 1992 soptit. K dosud poslední erupci došlo 10. srpna 2005.


McDonaldovy ostrovy
McDonaldovy ostrovy jsou skalnaté a malé a nacházejí se 44 km západně od Heardova ostrova. Ostrovy jsou tři: McDonaldův ostrov (230 m vysoký), ostrov Flat (55 m vysoký) a ostrov Mayers Rock (170 m vysoký).Jejich celková plocha je 2,5 km². Ostrovy jsou vrcholky podmořského hřbetu Kerguelen. Zhruba 10 km severně od Heardova ostrova leží malá skupina ostrůvků a skal, jejichž rozloha činí dohromady přibližně 1,1 km². Jsou to ostrovy: Shag Islet, Sail Rock, Morgan Island a Black Rock.

Na Heardově ostrově ani na McDonaldových ostrovech není žádný přístav. Ostrovy mají antarktické klima se stálými teplotami po většinu roku. Průměrné letní teploty se pohybují od 3,7 do 5,2° C . V zimě bývají tyto hodnoty zhruba o pět stupňů nizší. Déšť či sníh padá ve třech ze čtyř dnů.


Fauna
I přes značné drancování během 19. století zůstaly ostrovy téměř netknuté. To oceňuje mimo jiné UNESCO. Pokud odhlédneme od mořské fauny, která tvoří jednoznačně největší procento tvorů obývajících okolí Heardova a McDonaldových ostrovů žije několik druhů i částečně na souši. Jsou to především lachtani a tuleni například: Tuleň leopardí, Weddellův, lachtan antarktický či rypouš sloní.


Ostrovy navštěvují také tučníči a čtyři z šesti druhů zde dokonce hnízdí (tučňák patagonský, skalní, žlutorohý a oslí). Tuto nevlídnou krajinu navštěvují a hnízdí i jiné druhy ptáků: buřňáci, albatrosi, racci a jiní. Na tomto místě žijí dva endemické poddruhy. Jedním z nich je kormorán z Heardova ostrova a druhým druh štítonose černozobého.