Červenec 2017

Žralok hnědý

31. července 2017 v 13:00 | siamotyran |  Žraloci
Jedním z nejnápadnějších znaků tohoto žraloka, který je také někdy nazýván žralok písečný, je mimořádně velká hřbetní ploutev. Může dosahovat až jedné desetiny délky těla, přičemž žralok hnědý měří obvykle okolo dvou metrů a váží zhruba 45 kilogramů. Jsou ale známé exempláře o velikosti 2,4 metru s dvojnásobnou hmotností.

Široká hlava žraloka hnědého je mírně zploštělá, tělo má proudnicový tvar. Horní část těla je hnědá nebo šedá, zatímco břicho je bílé a hřbetní a ocasní ploutve mají horní okraje tmavší. Horní lalok ocasní ploutve je mohutně vyvinut, což prozrazuje dobrého plavce. Mezi první hřbetní ploutví a menší druhou hřbetní ploutví je interdorsální hřeben.


Žralok hnědý má v horní čelisti široké, pilovité zuby, které, mu slouží k trhání kořisti. Jeho potravu tvoří nejrůznější druhy ryb včetně menhadenů, úhořů, platýsů, jiných druhů žraloků, parmir, rejnoků, ale i chobotnice, olihně a korýši. Žralok hnědý obývá vody tropického a mírného pásma po celém světě. Nad kontintentálními i ostrovními šelfy se pohybují velká hejna těchto žraloků, často rozdělená podle pohlaví. Lze je zastihnout od příbojové zóny u písčitých pláží až do hloubky větší než 400 metrů. Potápěči se s nimi mohou čas od času setkat v blízkosti písčitých pláží nebo u skalnatých útesů, ale nemusí se jich obávat, protože tito žraloci nejsou nijak zvlášt nebezepční. Naopak jedná se o jednoho z nejvíc "bezpečných" žraloků vedle nichž můžete šnorchlovat. Nejraději se zdržují v blízkosti dna, často v zálivech nebo v ústí řek, ale do sladké vody nevstupují.

Bylo zjiště že u atlantického pobřeží Severní Ameriky dosahují samice pohlavní dospělosti ve stáří šestnácti let. Páření tu probíhá oč časného jara po léto, samice jsou pak březí 9-12 měsíců. Před narozením mláďat se stěhují do mělčích vod, kde rodí 8-12 mláďat. Jejich počet závísí na velikosti matky, mláďata jsou při narození dlouhá 22 centimetrů. Žralok hnědý se dožívá věku okolo 40 let.


Jméno:Česky-Žralok hnědý
Anglicky-Sandbar Shark
Latinsky-Carcharhinus plumbeus
Areál rozšíření: západní a východní Atlantik, západní oblasti Tichého a Indického oceánu
Délka: do 2,4 metru
Váha: až 120 kilogramů
Riziko při setkání: není nebezpečný
Potrava: Mnoho druhů ryb a paryb, chobotnice, olihně, korýši
Početnost populace: Ztaím hojný, ale populace klesá
Popsal: Nardo, 1828

Lichtenštejnsko

7. července 2017 v 17:00 | siamotyran |  Projekt Svět
Hranice Lichtenštejsnka zůstaly nezměneny od roku 1434!


Místo: západní Evropa
Rozloha: 160 km2 (209. na světě)
Počet obyvatel: 37 340 (2014)
Hlavní město: Vaduz
Nejvyšší bod: Grauspitz 2599 m.n.m
HDI: 0,912 (12. na světě)
Zřízení: konstituční monarchie
HDP: Průměrná roční mzda na obyvatele 2 309 764 (2. na světě 2013)
Náboženství: 86% křestanství, 5,4% žádné, 0,8% ostatní, 5,4% Islám


Krátce z historie
- Území dnešního státu bylo dříve součástí římské říše a pozdější germánských kmenů.
- Roku 1342 bylo zformováno hradství Vaduz. To existovalo až do počátku osmnáctého století.
- V roce 1719 se stalo součástí Svaté říše římské. Tou dobou bylo Lichtenštejsko poměrně chudým a zaostalým krajem
- Nezávislot získalo v roce 1806 v průběhu napoleonských válek, následně se připojilo k německému spolku.
- Svou neutralitu vyhlásil stát roku 1868 a pak ještě jednou o čtyřicet šest let později.


Geografie a klima

Lichtenštejnsko se nachází v údolí Horního Rýna v Alpách. Celá západní hranice Lichtenštejnska je tvořena Rýnem. Od severu k jihu měří tato země 24 km. Rozlohu 160 km² tvoří lesy z 41 %, louky, pole a pastviny z 34 %, neproduktivní plochy z 15 % a zastavěné plochy z 10 %. Nejvyšším bodem země je Grauspitz, 2599 m n. m.


Navzdory tomu, že Lichtenštejnsko leží v Alpách, převažující jižní vítr zajišťuje relativně mírné podnebí. V zimě jsou horské svahy ideální pro zimní sporty. Průměrná roční teplota je 10,2 °C; nejteplejší měsíce jsou červen, červenec a srpen. Průměrný úhrn ročních srážek je 900-1500 mm.

Fauna
V Lichtenštejnsku se vyskytuje nám poměrně známá fauna, kterou můžeme z velké části vidět i u nás.
Ze savců například evropský bobři, zajíci polní a běláci, ježci, mnoho druhů rejsků a rejsců, krtci, divočáci, srni a mnozí další.