Leden 2014

Máčka Korálová

25. ledna 2014 v 19:00 | siamotyran |  Žraloci
Máčka korálová je poměrně malý druh s nápadným zbarvením , který tvoří bílé a tmavé skvrny na temně hnědém hřbetě, jehož tmavá barva přechází v bílé břicho.Hřbetní ploutve, které jsou téměř stejně velké, mají na špičkách bilé skvrny, ocasní ploutev je krátká.Jedinečným znakem jsou vedle krátké ocasní ploutve také dlouhé labiální rýhy v koutcích tlamy a nosné chlopně zasahující až před tlamu.Oči jsou umístěné těsně před velkými otvory spirakul, která slouží k přívodu vody do žaberních dutin v případě, že žralok odpočívá nebo příjmá potravu.Austrálská máčka MacLeayova, která žije při březích severní Austrálie, se máčce korálové, ale dá se rozeznat podle šedých sedlových skvrn podél hřbetu a malých černých teček rozsetých po větší části těla.S více než 100 zástupci tvoří máčky největší čeleď žraloků
.Oči máček jsou tvarem i barvou podobné kočičím, což jim v mhoha jazycích vyneslo název "kočičí žraloci".Dospělé máčky korálové lze nejčastěji pozorovat v mělkých vodách na útesech v tropickém i mírném pásmu.Žijí mezi větvemi korálů, v dutinách a štěrbinách útesů.Jejich štíhlé a velice ohebné tělo jim umožnuje plavat vlnivými pohyby těsně nad povrchem dna.Největší aktvitou projevují během noci, kdy se vydávají za potravou, kterou tvoří drobní bentičtí bezobratlí živočichové a malé rybky,Samice pohlavně dospívají při dosažení délky okolo 50 centimetrů.Kladou tobolkovitá vaječná pouzdra,obvykle dvě najednou, která mají dlouhé úponky(tendrily), umožnující jim zakotvení na dně.Mláďata, dlouhá asi 10 centimetrů, bývají pozorována jen zřídka.První etapu svého života tráví pravděpodobně ukryta uvnitř útesu, aby se tak vyhnula nepřátelům.
Jméno:Česky-Máčka korálová
Anglicky-Coral shark
Latinsky-Atelomycterus marmoratus
Areál rozšíření:Indický oceán a západní Pacifik
Délka:60, max 90 centimetrů
Váha: N/A
Riziko při setkání:Není nebezpečný
Početnost populace:Hojný/téměř ohrožený
Potrava:Bezoobratlí a malé ryby
Popsal:Bennett 1830

Projekt Svět-Martinik

13. ledna 2014 v 17:00 | siamotyran |  Projekt Svět
Původně jsem chtěl dát další stát z projektu Afrika , nakonec jsem se , ale rozhodl jinak.Jeden z mých přátel má v tuto chvíli možnost pracovat po dobu tří měsíců na ostrově patřící Francii , jenž ale leží blíže Americe než Evropě-Martiniku.

Všeobecné informace a geografie
Místo:Karibské moře
Rozloha:1 128 km²
Počet obyvatel:390 371
Hlavní město:Fort-De-France (91tis obyvatel)
Oficiální jazyky:Martinická Francouzština
Zřízení:Republika(spadá pod Francii)
HDI:Patří k Francii
HDP:19 607 Euro na obyvatele(průměr)
Náboženství:Římskokatolické



Klima
Sever Martinického ostova je převážně hornatý.Na samém severu ostrova je také Dominikánský kanál který od sebe dělí Martinik a Dominiku.Na tomto místě také leží aktivní sopka Monte Pelée.Ta v roce 1902 vybuchla a zabila na 30 tisíc lidí.Zemřeli takřka všichni lidé žijící v tehdy hlavním městě Saint Pierre.Jediný kdo přežil v tomto městě výbuch vulkánu byl Ludger Sylbaris jenž byl zachráněn paradoxně tlustými vězeňskými zdmi.Dnes se na vrchol 1196 metrů vysoké monitorované sopky chodí dívat mnoho turistů.Na jihu ostrova je mnoho pláží,obchodů,atrakcí což znamená že je tu větší turistický ruch.Sever ostrova je tedy více zalesněn stromy jako bambusy , nebo akáty kdežto na jihu rostou kaktusy a akácie.
Divočina
Jelikož je Martinik malý ostrov nevyskytuje se na něm mnoho zvěře , přesto i zdě je pár druhů které nežijou nikde jinde na světě.V roce 1800 zde byly přepraveny mangusty které se přemnožily a značně snížily stavy ptačí populace.Magusty také pravděpodobně mohly za vymření obří krysy na začátku 20. století známe také jako ondatra z Martiniku která byla velké téměř jako kočka
Savci:Dugongové,Antilští netopýři,mangusty
Plazi:Karety,gekoni,leguáni,scinci,malé druhy hadů
Obojživelníci:Několik druhů žab včetně obří téměř vyhynulé žáby měřící přes 20 centimetrů
Ptáci:Mnoho druhů ptáků včetně těch dravých

Jelikož je Martinik malým ostrovem a nežije na ní větší koncentrace zvířat neleží na něm žádný Národní Park.

Pohled na ostrov Martinik a na sopku Mont Pelée.
Zalesněný sever ostrova