Dinosaurus Roku 2020 2. kolo
7. června 2020 v 10:00 | siamotyran
|
Dinosaurus Roku
První polovina mimořádně turbulentního roku 2020 je za námí a je tedy na čase podívat se, jak dopadlo první kolo letošní ankety o dinosaura roku. V tomto roce jsem vybral téměř pět desítek kandidátů, z nichž po prvním kole zůstalo pouhých osm.
Kdo tedy setrval v soutěži a má stále šanci stát se vítězem o dinosaura roku na blogu Siamotyran v roce 2020?
Koreanosaurus

Ziapelta

Patagotitan

Oxalaia

Concavenator

Gualicho

Anzu

Serikornis

Siba kalifornská
27. dubna 2020 v 14:00 | siamotyran
|
Rejnoci
Siba kalifornská má široký, hranatý disk, ze kterého nápadně vyčnívá hlava s okrouhlým rypcem. Má dlouhý bičovitý ocas, o který však často přijde v šarvátkách s nepřáteli.Na ocase není vyvinuta ocasní ploutev, zato je při jeho bázi rozmístěno až pět jedových tnů. Trny se nacházejí před malou hřbetní ploutví a rejnok je používá k odstrašení nepřátel. Masivně stavěné tělo je pokryto kůží, která je buď zcela hladká, nebo se na ní nacházejí kolem očí a uprostřed zad drobné trny.

Siba kalifornská obývá většinou pobřežní vody mírného pásma do hloubky 50 metrů. Vyskytuje se buď jednotlivě, nebo v malých hejnech. Většinu času tráví na dně, kde odpočívá v porostech čas nebo velkých prohlubních vyhloubených v písku či bahně. Pokud ji něco vyruší, vzepne se v prohlubni do "startovní pozice", ze které dokáže, když se třeba příliš přiblíží neopatrný potápěč, vyletět s udivující rychlostí.

Hlavní její potravu tvoří různé druhy malých živočichů měkkýšů, korýšů a drobných rybek, které si vyhrabává ze dna. Složení potravy se mění s věkem, mladí jedinci preferují mlže, zatímco dospělí dávají přednost červům. Zuby siby kalifornské splývají v destičky, které se výborně hodí k drcení kořisti. Ulovenou opancéřovanou kořist siby častečně rozdrtí v čelistech, kusy skořápek vyplivnou a částečně očistěné maso pak polknou.

Epigamní chování předcházející páření je u sib kalifornských celkem dobře prozkoumané. Samci při něm synchronně plavou pod břichem samic ochotných k páření. Pak zaboří trny vyrůstající kolem jejich očí do břicha samice a tak si zajistí polohu vhodnou k vlastnímu spáření, při kterém se samec přetočí tak, aby mohl zasunout pářící orgán do kloaky samice. Asi za jeden rok po spáření rodí samice až deset mláďat, která mají rozpětí okolo 30 centimetrů. Ve volné přírodě se siba kalifornská dožívá až 23 let.
Jméno: česky - Siba kalifornská
anglicky - Bat ray
latinsky - Myliobatis californicus
Areál rozšíření: východní Pacifik
Délka: rozpětí do 1,8 metru
Váha: Až 91 kilogramů
Riziko při setkání: Plachá, ale s jedovým trnem
Potrava: bezobratlí, malé ryby
Početnost populace: skoro ohřožená
Popsal: T.N. Gill, 1865
Siba skvrnitá
30. března 2020 v 10:00 | siamotyran
|
Rejnoci
Siba skvrnitá je nejhojnějším a také nejvíce rozšířeným rejnokem z celé čeledi mantovitých. Ve starších publikacích ji můžete nalézt také pod jménem maran Narinarův. Je snadno rozeznatelná podle charakteristického vzoru, složeného z malých bílých teček a kroužků na tmavším - zelenavém až narůžovělém podkladu. Její zploštělý rypec připomíná trochu kachní zobák, na ocase, poblíž jeho báze, má umístěný malý jedový trn. Siba skvrnitá se vyskytuje v tropických vodách do hloubky 60 metrů, většinou v blízkosti pobřeží pevnin, ostrovů či atolů. Je velice aktivní a většinu dne tráví plaváním jak ve volné vodě, tak u dna. Pohybuje se s nesmírnou elegancí a pomalé pohyby jejich prsní ploutví střídané dlouhými úseky plachtění připomínají let ptáka. Má velmi výkonné svalstvo a v případě, že cítí ohrožení hladovým kladivounem nebo žralokem tygřím, dovede nenadále zrychlit a neuvěřitelnou rychlostí uniknout do bezpečí mělčin. Přitom ještě využívá své obrovské manévrovací schopnosti a provádí nenadále obraty a kličky.

Dospělí jedinci často dovádějí v blízkosti hladiny, čas od času dokonce vyskakují z vody a poskytují tak úchvatné divadlo. Pokud se jejich prsní ploutve přitom vynoří z vody, připomínají silně hřbetní ploutev žraloka a byly již nejednou příčinou evakuace pláží. Pro potápěče je pohled na hejno stovky nebo i více těchto rejnoků, kroužících křišťálově průzračnou vodou, nezapomenutelným zážitkem. Siby si však zachovají i při hrách svou ostražitost, a proto je nutné se k nim přibližovat opatrně.

Zuby siby skvrnité tvoří řady plochých kostěných destiček uvnitř "zobáku" přizpůsobeného k drcení skořápek opancéřovaných bezobratlých živočichů. jako jsou ústřice, hřebenatky či různí plži. Siba však ráda loví i chobotnice, krevety či ryby. Ze dna vyrývají siby svou kořist plochým rypcem a prsními ploutvemi. Siba skvrnitá je živorodá, březost trvá dvanáct měsíců. Kopulace je velice krátká a odehrává se v poloze - tváří v tvář - tedy v tomto případě spíše - břichem k břichu -. Samice se během jedné hodiny může spářit až se čtyřmi samci. Rodí jedno až čtyři mládata. Rodící samice často vyhledávají žraloci a novorozená mláďata požírají.

Jméno: česky - Siba skvrnitá
anglicky - Spotted eagle ray
latinsky - Aetobatus narinari
Areál rozšíření: tropické vody po celém světě
Délka: rozpětí až do 3,5 metru, na délku včetně ocasu až pět metrů
Váha: Až 230 kg
Riziko při setkání: Plachá, ale s jedovým trnem
Potrava: bezobratlí, ryby
Početnost populace: skoro ohřožená
Popsal: Euphrasen, 1790
Křídloun australský
24. února 2020 v 16:00 | siamotyran
|
Rejnoci
Charakteristické znaky tohoto podivného živočicha jsou velice dobře shrnuty v jeho jménu - křídloun australský. Má značně velký disk kosočtverečného tvaru, protažený v prsní části do jakýchsi křídel, připomínající křídla motýlů - proto se mu třeba v angličtině říká butterfly ray. Vrchní strana těla je zdobena jemnou zelenavě šedou mozaikou, posetou navíc malými černými tečkami. Tenký, pahýlovitý ocas je ozdobem střídavě černými a bílými kroužky a nese sice malou hřbetní ploutvičku, ale ploutev ocasní není vůbec vyvinuta. Postrádá i jedové trny, ačkoliv příbužné druhy mívají vyvinuty krátké jedové ostny v blízkosti kořene ocasu.

O životě a biologii křídlouna australského známe zatím jen málo, ale předpokládá se, že se výběrem životního prostředí ani potravou příliš neliší od příbuzných trnuch. Nejčastěju se zdržuje na dně tropických moří při pobřeží Austrálie a Nové Guineje až do hloubek okolo padesáti metrů. Zahrabává se hluboko do usazenin na dně, ale k pokrytí jeho těla, tenkého jako oplatka, stací i nepatrná vrstva písku. Není proto nikterak překvapující, že ho potápěči téměř nikdy neobjeví. Jeho potravou jsou různé druhy korýšů a drobné rybky, jako jsou hlaváči a vřetenky.

Samci pohlavně dospívají po dosažení délky 35-40 centimetrů a bývají mnohem menší než samice. Samice jsou živorodé, embrya se v jejich těle vyživují zčásti ze zloutkového váčku, zčásti slizovitým výměškem děložních stěn. Embrya mají v děloze prsní čast disku - "křídla" - přeložena jedno přes druhé na břiše a také jejich rypec je zasunut. V této poloze procházejí i porodními cestami, ale záhy po opuštění matčina těla nabývají tvar dospělých jedinců. Křídloun australský bývá pravidelně loven jako vedlejší úlovek při lovu do vlečných sítí. Ačkoli není nijak nebezpečný, mívá na palubě lodi ve zvyku chňapat vztekle kolem sebe. Jedne z afrických druhů křídlounů při vytažení na palubu dokonce hlasitě vrčí, což mu umožňuje vzduch zadržovaný v tlamě.
Jméno: česky - Křídloun australský
anglicky - Australian butterfly Ray
latinsky - Gymnura australis
Areál rozšíření: v blízkosti pobřeží Austrálie a Nové Guineje
Délka: okolo 90 centimetrů
Váha: Do 10 kilogramů
Riziko při setkání: Není nebezpečný
Potrava: bezobratlí, menší ryby
Početnost populace: není ohrožený
Popsal: Ramsay & Ogilby, 1886
Dinosaurus Roku 2020
5. ledna 2020 v 17:00 | siamotyran
|
Dinosaurus Roku
Je tady začátek nové dekády (anebo také ne, záleží z jakého úhlu pohledu to vidíte), a proto jsem se rozhodl, že v roce 2020 bude soutěž zaměřena právě na Dinosaury popsané v druhém desetiletý 21. století. Počet účastníků oproti minulému roku značně narostl a jejich něco přes padesát. Ještě bych rád zopakoval pravidla, která jsou velice jednoduchá. Jestli máte favoritů více, můžete dát každému z nich behěm jednoho kola hlas, pokud bude hlasování opět k dispozici. Druhé kolo soutěže začně jako obvykle zhruba v polovině letošního roku.
Koreanosaurus

Aquilops

Zhuchengceratops

Sinoceratops

Spinops

Judiceratops

Mercuriceratops

Burianosaurus

Eousdryosaurus

Iguanacolossus

Eotrachodon

Kamuysaurus

Augustynolophus

Aardonyx

Macrocollum

Kunbarrasaurus

Ziapelta

Borealopelta

Ledumahadi

Bajadasaurus

Galeamopus

Soriatitan

Brontomerus

Dreadnoughtus

Patagotitan

Dracoraptor

Chenanisaurus

Eoabelisaurus

Oxalaia

Siamraptor

Concavenator

Gualicho

Zuolong

Juratyrant

Qianzhousaurus

Lythronax

Arkansaurus

Qiupalong

Linhenykus

Anzu

Ganzhousaurus

Pamparaptor

Changyuraptor

Linheraptor

Latenivenatrix

Philovenator

Serikornis

Yi qi

Dinosaurus Roku 2019
31. prosince 2019 v 19:00 | siamotyran
|
Dinosaurus Roku
Jak je u mě na blogu již několika letou tradicí, je 31. prosinec dnem vyhlášení celoroční ankety o Dinosaura roku. Letos jsem do ankety zařadil pouze druhy popsané do konce 19. století a tudíž neměli šanci vyhrát například velmi oblíbení raptoři. Do finálového kola se dostali dva rivalové ze svrchní Jury - Stegosaurus a Allosaurus, a také Dryptosaurus žijící v období svrchní křídy.
Na bronzové pozici a bez zisku jediného hlasu ve finálovém kole skončil Allosaurus. Lépe na tom byl Stegosaurus, který opět potvrdil, že patří mezi nejoblíbenější býložravé dinosaury vůbec. Ale ani to mu k vítězství nestačilo.
Vítězem ankety o Dinosaura Roku 2019 se totiž stal Dryptosaurus!
Gratulace vítězům, čest poraženým. První kolo ankety o dinosaura roku 2020 začně o prvním lednovém víkendu.
Na závěr bych chtěl také všem popřát vše nejlepší do Nového roku, hodně úspěchů a všeobecné pohody :)

Trnucha modroskvrnná
23. prosince 2019 v 16:00 | siamotyran
|
Rejnoci
Svítivě jasný vzor na hřbetě umožňuje trnuchu modroskvrnnou rozpoznat na první pohled. Na vrchní straně plochého, oválného disku má jasně modré skvrny a po obou stranách ocasu má stejně zbarvené podélné pruhy. Na spodní straně ocasu má široké kožní záhyby zbarvené bělavě nebo modravě. Trnucha modroskvrnná se nejčastěji vyskytuje v mělké vodě nad plochými vrcholy útesů, a to buď jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Někdy ji lze pozorovat také nad korálovou drtí u paty útesů nebo u zbytků vraků až do hloubky 20 metrů. Často se pohybuje v přílivové zóně, obvykle za vysokého přílivu, kde loví písečníky, krevety, poustevnické kraby a malé rybky. S ustupujícím odlivem se stahuje do bezpečí korálových útesů, kde pak odpočívá v různých štěrbinách. Do substrátu se zahrabává jen zřídka a potápěči ji často objeví podle charakteristického dlouhého ocasu vyčnívajícího z nějaké pukliny či dutiny mezi korály.

Trnucha modroskvrnná patří mezi nejhojnější rejnoky korálových útesů indopacifické oblasti a lze ji tam dost často při potápění nebo šnorchlování pozorovat. Nejlepší příležitostí k pozorování poskytují mělčiny nad vrcholky korálových útesů nebo písčiny mezi korály. Trnucha modroskvrnná je poměrně plachá, a pokud se k ní potápěč příliš přiblíží nebo ji vyruší, snaží se horečně uprchnout. Obrovské oči, které vystupují nad úroveň hlavy na krátkých stopkách. jí umožnují dokonalé periferní vidění, takže je dost těžké se k ní přiblížit nepozorovaně. Na rozdíl od většiny ostatních trnuch má jedové trny umístěné spíše na konci ocasu než u jeho báze. To jí umožňuje se bránit velice úspěšně i nepřátelům, kteří na ni útočí zepředu. Trnucha modroskvrnná rodí okolo sedmi živých mláďat při každém porodu. Mláďata mají hned po narození stejně výrazný modrý vzor na hřbetě, takže působí jako miniatury svých rodičů.
Jméno: česky - Trnucha modroskvrnná
anglicky - Nluespotted ribbontail ray
latinsky - Taeniura lymma
Areál rozšíření: tropické oblasti Indopacifiku
Délka: 70-80 centimetrů
Váha: průměrně okolo 30 kilogramů
Riziko při setkání: je plachá, může způsobit poranění jedovými trny
Potrava: bezobratlí, menší ryby
Početnost populace: hojná
Popsal: Forsskål, 1775
Trnucha zrnitá
16. prosince 2019 v 15:00 | siamotyran
|
Rejnoci
Trnucha zrnitá patří do skupiny rejnoků, kteří se vyznačují velice dlouhým, tenkým a ohebným ocasem, který připomíní bič. Většina z nich, včetně atraktivně zbarvené trnuchy jávské a trnuchy leopardí, žije v blízkosti pobřeží a v tropických vodách indopacifické oblasti. Některé druhy, jako je obrovská a pravděpodobně i velmi vzácná trnucha thajská se přizpůsobily životu v ústích řek a říčních tocích a lze je pozorovat jak "plachtí" v mělkých vodách bahnitých řek stovky kilometrů od moře.

Trnucha zrnitá má oválný tvar a silný disk, který je poněkud širší než delší. Drsná svrchní strana disku je uprostřed tmavě hnědá až šedohnědá a na okrajích přechází toto zbarvení ve světlou šeď či hněď. Obvykle je vršek těla poset drobnými bílými tečkami. Spodek těla je bílý, jen podél vnějších okrajů disku jsou roztroušeny tmavé skvrny. Charakteristický tenký, bičovitý ocas je bílý, bez kožních záhybů a je opatřen jedním nebo i více jedovými trny. Pokud trnucha některý z ostnů ztratí, bývá na ocase zřetelná jizva.

(Trnucha jávská/hedvábná)
Trnucha zrnitá žije v blízkosti pobřeží v tropických vodách, kde vyhledává především písčiny mezi koralovými útesy nebo porosty mangrovníků. Potápěči se s ní mohou občas setkat v mělkých vodách, ale o jejím chování a biologii toho není moc známo. Potravu trnuchy zrnité tvoří drobné ryby a korýši, především krabi a krevety. Samice rodí mláďata, která jsou při narození široká asi 28 centimetrů a i s ocasem 98 centimetrů dlouhá.

(Trnucha thajská)
Jméno: česky - Trnucha zrnitá/trnucha mangrová
anglicky - Mangrove whipray
latinsky - Himantura granulata
Areál rozšíření: západní oblasti indopacifiku
Délka: šířka až 1,4 metru, délka do 3,5 metru
Váha:
Riziko při setkání: Není agresivní, ale může způsobit fatální zranění
Potrava: bezobratlí, menší ryby
Početnost populace: zranitelná
Popsal: W. J. Macleay, 1883
Dinosaurus roku 2019: Finále
1. prosince 2019 v 14:00 | siamotyran
|
Dinosaurus Roku
Rok 2019 se nezadržitelně blíží svému konci a stejně tak i letošní anketa o Dinosaura roku. Z téměř tří desítek druhů, pro které jste mohli hlasovat v prvním kole, to do finále dotáhli tři. Stegosaurus patří mezi nejznámější a nejpopulárnější dinosaury vůbec a už v předchozích letech se dokázal v téhle soutěži dostat velmi daleko, proto jeho účast ve finále není příliš překvapivá. Druhým finalistou byl Stegosaurův častý oponent v boji na život a na smrt Allosaurus, určitě bude zajímavé sledovat, kdo z této dvojice získá ve finále více hlasů. Posledním finalistou je Dryptosaurus. Ten se těšil velkému zájmu zejména na počátku 20. století, kdy jeho možnou podobu namaloval Charles R. Knight. Vítěz letošního ročníku bude stejně jako v předchozích letech vyhlášen 31. prosince.
Stegosaurus

Allosaurus

Dryptosaurus

Dinosaurus Roku 2019 4. kolo
1. listopadu 2019 v 20:00 | siamotyran
|
Dinosaurus Roku
Do konce roku už zbývají necelé dva měsíce, což znamená, že je čas na předposlední kolo soutěže o Dinosaura roku 2019. Ve třetím kole byl vyřazen jediný člen triasské fauny Coelophysis, ostatní postupují. Během listopadu máte další možnost poslat své favority dál, tentokrát již do finálového kola. A kdo že to postoupil do semifinálového kola?
Stegosaurus

Ceratosaurus

Allosaurus

Dryptosaurus



