Marshallovy ostrovy

Včera v 11:00 | siamotyran |  Projekt Svět
Místo: Tichý oceán
Rozloha: 181 km2 (228. na světě)
Počet obyvatel: 53 263 (2016)
Hlavní město: Majuro
Nejvyšší bod: bezejmenné místo 10 m.n.m
HDI: 0,738 (101. na světě dle dat z roku 2008)
Zřízení: prezidentská republika
HDP: Průměrná roční mzda na obyvatele 63 033 kč (195. na světě 2005)
Náboženství: 99% křestanství, méně než 20 lidí vyznávající islám nebo judaismus


Krátce z historie
- První osadníci připluli na ostrov již dva až tři tisíce let před našim letopočtem.
- Roku 1526 narazil na ostrov (patrně Taongi) španělský mořeplavec Alonso de Salazar a pojmenoval jej Svatý Bartoloměj.
- Během několika dalších let proplulo i zakotvilo u pobřeží Marshallových ostrovů několik posádek. Mnoho tamních obyvatel zemřelo na nemoce, které dovezli právě mořeplavci ze Španělska
-Současný název dostaly ostrovy po Johnu Charlesi Marshallovi, jenž spolu s Thomasem Gilbertem prozkoumal zdejší ostrovy na konci 80. let osmnáctého století.
- Ostrov považovali za svý španělé až do roku 1888, kdy jej zabrali němci a prohlásili za část Německé Nové Guineje.
- Během první světové války obsadili místo Japonci, kterým i podle Společnosti národí patřilo až do druhé světové války, kdy nejen toto území získali američané.
- Od roku 1947 do roku 1979 byly Marshallovy ostrovy spolu s Palau, Mikronésií a Severními Marianami pod hlavičkou poručenského území Tichomořské ostrovy a patřily k USA.
- 1. května 1979 byly Marshallovy ostrovy prohlášeny za autonomní republiku a o sedm let později se staly suverenním státem.


Geografie a klima
Marshallovy ostrovy sestávají z 29 atolů a 5 osamocených ostrovů, které dohromady představují 1 152 ostrovů a ostrůvků, rozesetých na ploše 1,9 milionu km². Povrch ostrovů je plochý s průměrnou výškou 2 m, nejvyšší bod na atolu Likiep dosahuje pouze 10 m nad mořem. Podnebí je povětšinou vlhké tropické s průměrnou teplotou v lednu i červenci 27 °C. Naprostá většina obyvatel žije na atolech Majuro (hlavní město) a Ebeye. Místní Mikronésané, kteří představují 96% obyvatel mluví Marshallštinou.


Fauna
Stejně jako u jiných tropických ostrovů i zde tvoří drtivou většinu života vodní tvorové a ptáci. V pobřežních vodách žije na 22 druhů žraloků, čtyři druhy želv (včetně kriticky ohrožené karety pravé) a přes 300 druhů ryb. Z suchozemských bezobratlích můžete narazit na několik druhů štírů a pavouků (jednoho dokonce endemického). Co se divokých savců týče je jediným reprezentatem Polynéská krysa. Velké zastoupení přibližně 70 druhů mají ptáci. Od fregatek přes albatrosy, buřnáky, tereje až po kachny a labutě.
 

Aruba

1. září 2017 v 13:00 | siamotyran |  Projekt Svět
Místo: Karibik
Rozloha: 178,9 km2 (208. na světě)
Počet obyvatel: 103 400 (2014)
Hlavní město: Oranjestad
Nejvyšší bod: Jamanota 188 m.n.m
HDI: 0,908 (49. na světě dle dat z roku 2008)
Zřízení: Nizozemské království
HDP: Průměrná roční mzda na obyvatele 554 290 (47. na světě 2011)
Náboženství: 85% křestanství, 5,5% žádné, 12% ostatní

Krátce z historie
- Jako první Evropané obejevili ostrov Aruba španělé Amerigo Vespucci a Alonso de Ojeda v roce 1499.
- Španělé obývali Arubu po více než století. V roce 1636 pak obsadili ostrov holanďané.
- Během napoleonských válek padlo území několikrát do rukou britského impérie, než jej nizozemí vybojovalo zpět.
- V 19. století vypukla na ostrově zlatá horečka. V dnešní době ostrov profituje jako většina ostatních v Karibiku především z turistického ruchu.

("Přírodní most", který se rozpadl v roce 2005)
Geografie a klima

Aruba je plochý, bez řeký ostrov. Na západním a jižním pobřeží se nacházejí bílé písečná pláze. Na těchto místech žije převážná část populace. Severní a východní pobřeží bývají bičovány mořskými proudy a jsou z velké části nedotčeny.
Ve vnitrozemí se nachází několik kopců z nichž nejznámější jsou Hooiberg a nejvýšší bod ostrova hora Jamanota.


Fauna
Izolací od jihoamerického kontinentu se vyvinulo na Arubě několik endemických druhů (arubský chřestýš) a poddruhů zvířat jako je sýček králičí nebo aratinga hnědohrdlý. Největší počet druhů z obratlovců zde mají samozřejmě ptáci, terých se v Arubě objevuje na 170 druhů.

Žralok hnědý

31. července 2017 v 13:00 | siamotyran |  Žraloci
Jedním z nejnápadnějších znaků tohoto žraloka, který je také někdy nazýván žralok písečný, je mimořádně velká hřbetní ploutev. Může dosahovat až jedné desetiny délky těla, přičemž žralok hnědý měří obvykle okolo dvou metrů a váží zhruba 45 kilogramů. Jsou ale známé exempláře o velikosti 2,4 metru s dvojnásobnou hmotností.

Široká hlava žraloka hnědého je mírně zploštělá, tělo má proudnicový tvar. Horní část těla je hnědá nebo šedá, zatímco břicho je bílé a hřbetní a ocasní ploutve mají horní okraje tmavší. Horní lalok ocasní ploutve je mohutně vyvinut, což prozrazuje dobrého plavce. Mezi první hřbetní ploutví a menší druhou hřbetní ploutví je interdorsální hřeben.


Žralok hnědý má v horní čelisti široké, pilovité zuby, které, mu slouží k trhání kořisti. Jeho potravu tvoří nejrůznější druhy ryb včetně menhadenů, úhořů, platýsů, jiných druhů žraloků, parmir, rejnoků, ale i chobotnice, olihně a korýši. Žralok hnědý obývá vody tropického a mírného pásma po celém světě. Nad kontintentálními i ostrovními šelfy se pohybují velká hejna těchto žraloků, často rozdělená podle pohlaví. Lze je zastihnout od příbojové zóny u písčitých pláží až do hloubky větší než 400 metrů. Potápěči se s nimi mohou čas od času setkat v blízkosti písčitých pláží nebo u skalnatých útesů, ale nemusí se jich obávat, protože tito žraloci nejsou nijak zvlášt nebezepční. Naopak jedná se o jednoho z nejvíc "bezpečných" žraloků vedle nichž můžete šnorchlovat. Nejraději se zdržují v blízkosti dna, často v zálivech nebo v ústí řek, ale do sladké vody nevstupují.

Bylo zjiště že u atlantického pobřeží Severní Ameriky dosahují samice pohlavní dospělosti ve stáří šestnácti let. Páření tu probíhá oč časného jara po léto, samice jsou pak březí 9-12 měsíců. Před narozením mláďat se stěhují do mělčích vod, kde rodí 8-12 mláďat. Jejich počet závísí na velikosti matky, mláďata jsou při narození dlouhá 22 centimetrů. Žralok hnědý se dožívá věku okolo 40 let.


Jméno:Česky-Žralok hnědý
Anglicky-Sandbar Shark
Latinsky-Carcharhinus plumbeus
Areál rozšíření: západní a východní Atlantik, západní oblasti Tichého a Indického oceánu
Délka: do 2,4 metru
Váha: až 120 kilogramů
Riziko při setkání: není nebezpečný
Potrava: Mnoho druhů ryb a paryb, chobotnice, olihně, korýši
Početnost populace: Ztaím hojný, ale populace klesá
Popsal: Nardo, 1828
 


Lichtenštejnsko

7. července 2017 v 17:00 | siamotyran |  Projekt Svět
Hranice Lichtenštejsnka zůstaly nezměneny od roku 1434!


Místo: západní Evropa
Rozloha: 160 km2 (209. na světě)
Počet obyvatel: 37 340 (2014)
Hlavní město: Vaduz
Nejvyšší bod: Grauspitz 2599 m.n.m
HDI: 0,912 (12. na světě)
Zřízení: konstituční monarchie
HDP: Průměrná roční mzda na obyvatele 2 309 764 (2. na světě 2013)
Náboženství: 86% křestanství, 5,4% žádné, 0,8% ostatní, 5,4% Islám


Krátce z historie
- Území dnešního státu bylo dříve součástí římské říše a pozdější germánských kmenů.
- Roku 1342 bylo zformováno hradství Vaduz. To existovalo až do počátku osmnáctého století.
- V roce 1719 se stalo součástí Svaté říše římské. Tou dobou bylo Lichtenštejsko poměrně chudým a zaostalým krajem
- Nezávislot získalo v roce 1806 v průběhu napoleonských válek, následně se připojilo k německému spolku.
- Svou neutralitu vyhlásil stát roku 1868 a pak ještě jednou o čtyřicet šest let později.


Geografie a klima

Lichtenštejnsko se nachází v údolí Horního Rýna v Alpách. Celá západní hranice Lichtenštejnska je tvořena Rýnem. Od severu k jihu měří tato země 24 km. Rozlohu 160 km² tvoří lesy z 41 %, louky, pole a pastviny z 34 %, neproduktivní plochy z 15 % a zastavěné plochy z 10 %. Nejvyšším bodem země je Grauspitz, 2599 m n. m.


Navzdory tomu, že Lichtenštejnsko leží v Alpách, převažující jižní vítr zajišťuje relativně mírné podnebí. V zimě jsou horské svahy ideální pro zimní sporty. Průměrná roční teplota je 10,2 °C; nejteplejší měsíce jsou červen, červenec a srpen. Průměrný úhrn ročních srážek je 900-1500 mm.

Fauna
V Lichtenštejnsku se vyskytuje nám poměrně známá fauna, kterou můžeme z velké části vidět i u nás.
Ze savců například evropský bobři, zajíci polní a běláci, ježci, mnoho druhů rejsků a rejsců, krtci, divočáci, srni a mnozí další.


Britské Panenské ostrovy

9. června 2017 v 14:00 | siamotyran |  Projekt Svět
Místo: Karibik
Rozloha: 153 km2 (210. na světě)
Počet obyvatel: 28 054 (2010)
Hlavní město: Road Town
Nejvyšší bod: Mount Sage 521 m.n.m
HDI: 0,935 (35. místo) pokud by spadalo do žebříčku indexu lidského rozvoje (data 2008)
Zřízení: Zámořské území Velké Británie
HDP: Průměrná roční mzda na obyvatele 1 012 170 kč (2005)
Náboženství: 80% křestanství, 6,4% žádné, 3,4% ostatní, 2% Hinduisté , 0,9% Islám


Historie
- Britské Panenské ostrovy osídlil kmen Arawaků již 100 let před našim letopočtem.
- Během 15. století byl Arawakové vytlačeni kmenem Caribů z Malých Antil.
- Z Evropanů jako první objevil ostrov Kryštof Kolumbus v roce 1493 a pojmenoval jej Svatá Uršula.
- Španělé na počátku 16. století těžili na jednom o z ostrovů - Virgin Gorda měď. V dalších letech o ostrov bojovala Británie, Nizozemsko, Francie, Španělsko a Dánsko. Populace domorodých indiánů dramaticky klesla.
- Počínaje rokem 1648 měli Nizozemci trvalé obyvatelstvo na ostrově Tortola. O dvacet čtyři let později zabrali ostrov Britové stejně jako během 19. století ostrovy Anegada a Virgin Gorda. Dánové zase okupovalo ostrovy Sv. Tomáše, Jana a Croixe.
- V roce 1917 odkoupili američané od dánů právě tyto tři ostrovy a přejmenovali území na Americké Panenské ostrovy.
- Od 60. let 20. století se ekonomika přemístila ze zemědělské výroby na turistický ruch.

(Road Town)

Geografie
Na rozloze 153 kilometrů čtverečních se rozkládá na 60 ostrovů. Od největšího ostrova Tortola (20km2) po drobounké neosídlené atoly. Kromě Tortola jsou dalšími významnými ostrovy - Virgin Gorda, Anegada a Jost van Dyke.


Na Britských Panenských ostrovech panuje typické tropické klima s dvěma obdobími - sucha a děštů. Teploty se většinou pohybují mezi dvaceti a třiceti stupni celsia.


Fauna
Většina tvorů žijících na Britských Panenských ostrovech se vyskytuje blízko moře. Na plážích ostrova Anegada lze spatřit karety pravé a od devadesátých let minulehé století zde byli znovu reintrudokováni plameňáci. Po sterilizaci koček začal také narůstat početní stav místních ještěrek. Neobydlený ostrov Guana nedaleko Tortoly zase nabízí pohled na desítky druhů ptáků a reintrodukované skalní leguány.

Na třetím největším ostrově Virgin Gorda zase můžeme nalézt malé gekony a dva ohrožené druhy hadů ( Ground Snake a Worm Snake).

Dinosaurus Roku 2017 2. kolo

4. června 2017 v 21:00 | siamotyran |  Dinosaurus Roku
Rok 2017 je ve své polovině a je tedy na čase vyhlásit druhé kolo soutěže o Dinosaura roku 2017. V předchozích dvou letech se radovali draví teropodi. Změní na tom něco rok 2017?

V prvním kole se objevilo 67 druhů, alespoň jeden hlas dostalo patnáct z nich, kteří tedy postupují do druhého kola. To bude pokračovat do září. Znovu zopakuji pravidla. Můžete hlasovat pro vícero favoritů, ne však víckrát, než jednou během jednoho kola.

A kdo se tedy probojoval do nejlepší patnáctky?


Australovenator


Concavenator


Diabloceratops


Dracoraptor


Graciliraptor


Hesperosaurus


Guanlong


Magnapaulia


Olorotitan


Paralititan


Wienhevenator


Yi


Yinlong


Zuolong


Austroraptor

Wallis a Futuna

2. června 2017 v 15:00 | siamotyran |  Projekt Svět

Místo: Tichý oceán
Rozloha: 142,42 km2 (211. na světě)
Počet obyvatel: 15 500 (2014)
Hlavní město: Mata-Utu
Nejvyšší bod: Mount Puke 524 m.n.m
HDI: 0,763 (65. místo) pokud by spadalo do žebříčku indexu lidského rozvoje (data 2010)
Zřízení: Zámořské území Francie
HDP: Průměrná roční mzda na obyvatele 297 042 kč (2005)
Náboženství: 99% křestanství



Historie
- Jako první osídlili Wallis a Futunu Polynésané kolem roku 1000.
- Britové a němci ostrovy objevili během 17. a 18. století, ale jako první zde zakotvili Francouzi (i s misionářem) v roce 1837
- V roce 1887 královna Uvea souhlasila s Francouzským protektorátem
- Až do konce 50. let 20. století spadala Wallis a Futuna pod kolonii Nové Kaledonie.


Geografie a klima
Wallis a Futuna se skládá ze dvou obydlených ostrovů podle nichž má své jméno a dalších 21 neobydlených. Největším z nich je Alofi. Nejvyšší zdejší hora Mount Puke leží hned vedle několika dalších podobně vysokých - Kofua, Kolofatufatu (západ), Matatao (jih) a Mamati (jihovýchod).


Na ostrovech panuje horké, deštivé počasí od listopadu do dubna a chladnější, suché počasí od května do října. Déšť se dá očekávat v přibližně 260 dnech v roce. Průměrná teplota se zde pohybuje mezi 26 a 32 stupňi celsia. Pouze 5% ostrova pokrývá orná půda. Rúzné druhy plodin zabírají dalších 20%. Velkým problémem je odlesňování. Většina místních totiž topí dřevem z místních téměř už neexistujících lesů. Jeden z důvodů proč je ostrov Alofi neobydlen je chybějící sladká voda.

(jezero Lalolalo)

Fauna
Drtivou většinu zdejších suchozemských zvířat tvoří ptáci, jako majna hnědá. Údajně zde žijí také některé druhy hadů či ještěrů bohužel se mi ovšem nepodařilo najít žádný příklad. V mistním největším jezeru Lalolalo (a jeho blízkostiú, jenž je údajně hluboké 80 metrů žijí tropičtí ptáci, kaloňi a ve vodě mimo jiné úhoři. Zdá se však, že v minulosti byla fauna na Wallis a Futuně mnohem rozmanitější. Našli se zde pozůstatky obřích holubů, velkých rohatých želv, leguánů, žab a tabonů.

Vánoční ostrov

19. května 2017 v 16:00 | siamotyran |  Projekt Svět
Vánoční ostrov má jeden z nejoriginálnějších názvů hlavního města, do češtiny převedeno jako zátoka létajících ryb.

Místo: Indický oceán
Rozloha: 135 km2 (232. na světě)
Počet obyvatel: 2072 (2012)
Hlavní město: Flying Fishing Cove
Nejvyšší bod: Murray Hill 361 m.n.m
HDI: /
Zřízení: zámořské území Austrálie
HDP: /
Náboženství: Budhismus 75%, křesťanství 12%, islám 10%, ostatní 10%


Historie
Kolem Vánočního ostrova proplouval 25. prosince 1643 mořeplavec William Mynorse a dle data tento ostrov pojmenoval. Později byl zobrazen také na některých mapách pod názvem Moni. Teprve v roce 1688 zde zakotvila první posádka vedená kapitánem Williamem Damplerem. Ostrov byl neobydlený. Vánoční ostrov si později přivlastnil vlastník Kokosových ostrovů G. Clunies Ross a začal zde těžit dřevo a fosfát (1899). Kvůli zásobě fosfátů zabralo území v době druhé světové války Japonsko. Velká Británie se dobrovolně vzdala ostrova na úkor Austrálie 1. října 1958.


Geografie a klima
Vánoční ostrov je vyhaslý vulkán a zbytky čediče je možno vidět ještě dnes například na pláži Dolly. Zbytek je lemován vápencem z místních korálových útesů. I přes významnou těžbu fosfátu se stále deštný prales rozpíná na 63% území (Národní Park). Pobřeží má po celém svém obvodu kolem 80 kilometrů, ale jen malá část je dostupná (napři. Flying Fish Cove, Lily Beach, Ethel Beach). Teploty jsou zde po celý rok přibližně stejné bez větších výkyvů.


Fauna a flóra
Na Vánočním ostrově žilo vždy mnoho endemických druhů. Některé bohužel časem vyhynuli, jako Maclearská krysa (1903) nebo krysa buldočí (1904). Obě vymřeli v důsledku epidemie, kterou sebou "přivezly" krysy obecné. Na ostrově endemicky pobývají i dva druhy netopýrů, jeden z nich však byl naposled spatřen v roce 2009. Jako na mnoha jiných místech ostrov navštěvuje nespočet druhů ptáků, včetně těch endemických.


Kromě zavlečených krys a domácích zvířat, jako pes nebo kočka byl na ostrov introdukován sambar ostrovní. Na Vánočním ostrově nechybí ani celá řada bezobratlovců zejména krabi - palmoví nebo červení, kterých údajně žije na Vánočních ostrovech 100 milionů!


Jersey

28. dubna 2017 v 13:00 | siamotyran |  Projekt Svět
Jersey je největším a nejjižnějším ostrovem z Normanských ostrovů

Místo: Lamanšský průliv
Rozloha: 118,2 km2 (233. na světě)
Počet obyvatel: cca 100 080 (2014)
Hlavní město: Saint Helier
Nejvyšší bod: Les Platons 136 m.n.m
HDI: 0,985 (2. místo) pokud by spadalo do žebříčku indexu lidského rozvoje (data 2008)
Zřízení: britské korunní závislé území
HDP: Průměr na osobu na jeden rok 318 300 kč
Náboženství: 58% křestané 39% bez náboženství 3% (dohromady) židé, muslimové, hinduisté, sikhové, budhisté
Historie
Prvními lidskými obyvateli Jersey byli pravděpodobně neandrtálci již během středního paleolitu. Později toto území obývali také římané nebo galové. 7. října 1406 se zde vylodilo tisíc francouzů a porazilo na tři tisíce britů, ale ostrov se jim získat nepovedlo. Za druhé světové války zabralo toto území Německo.
Geografie a klima
V Jersey nepanují nijak kruté mrazy, avšak není zde ani příliš teplo. V létě se průměrná teplota drží okolo dvaceti stupň, zatímco v zimě okolo pěti. Kromě dlouhých písečných zálivů na jihu ostrova nechybí také drsné útesy na severu.
Fauna a flóra
V Jersey žije jako na mnoha jiných ostrovech mnoho druhů ptáků (např. moták pochop, skřivan polní, čejka chocholatá..) a také několik druhů savců, plazů či obojživelníků, kteří žijí běžně v pevninské Evropě - ještěrka zelená, skokan velký či užovka obojková.
Na poštovních známkách Jersey můžete vidět, která zvířata na ostrově žijí

Žralok Perezův

20. března 2017 v 12:00 | siamotyran |  Žraloci
Žralok Perezův má poměrně zavalité tělo, na vrchni straně je zbarven šedě nebo šedohnědě, na spodní přechází toto zbarvení v bělavé. První hřbetní ploutev je ostře zašpičatělá a má na zadní straně krátký výběžek. Prsní ploutve jsou relativně dlouhé a úzké. Mezi oběhma hřbetními ploutvemi je vyvinut interdorsální hřeben. Rypec je tupý, okrouhlý. Zuby v horní čelisti jsou silně pilovité, mají široké báze a úzké hroty. Také spodní zuby mají široké báze, jsou mírně pilovité, úzké a rovné bez hrotitých výběžků. Takové zuby se zřejmě hodí pro chytání korálových ryb, malých žraloků a hlavonožců, kteří tvoří hlavní součást jídelníčku žraloka Perezova. Žralok Perezův se vyskytuje ve značném počtu na všech korálových útesech po celém Karibském moři.
Je to rychlý plavec, ale je o něm známo, že rád přes den odpočívá v jeskyniích nebo pod skalními převisy. Dostal proto přezdívku spící žralok, ačkoliv není zcela jasné, zda během odpočinku skutečné spí, či nikoli. Potápěči se mohou setkat se žraloky Perezovými v povrchových vodách blízko pobřeží, při křižování nad vrcholky útesů nebo plovoucími podél útesových svahů až do hloubky 30 metrů. Na Bahamách je možné potápět se přímo mezi nimi, když jsou přilákáni na krmení. Ačkoliv nejsou nijak zvlášt agresivní, mohou někdy na potápěče zaútočit, zvláště v situacích, kdy jsou podrážděni předloženou návnadou nebo harpunováním ryb. O biologii žraloka Perezova je toho zatím známo velmi málo. Samice rodí v jednom vrhu 4-6 mláďat, které měří 60-75 cm. Místními rybáři je žralok Perezův loven pro maso, kůži, rybí tuk a na výrobu žraločí moučky.

Jméno:Česky-Žralok Perezův
Anglicky-Caribbean reef shark
Latinsky-Carcharhinus perezi
Areál rozšíření: západní Atlantik, Karibské moře
Délka: až 3 metry
Váha: Do 70 kilogramů
Riziko při setkání: Může být nebezpečný
Potrava: ryby menší a střední velikosti, menší paryby, hlavonožci
Početnost populace: téměř ohrožený
Popsal: Poey, 1876

Kam dál