Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha

Včera v 14:00 | siamotyran |  Projekt Svět

Místo: jižní Atlantik
Rozloha: 394 km² (217. na světě) (Sv. Helena 121 km² 232. na světě, Ascension 88 km² 235. na světě, Tristan da Cunha 207 km² 226. na světě)
Počet obyvatel: 5 633 (2016) (Svatá Helena 4 534, Ascension 806, Tristan da Cunha 293)
Hlavní město: Jamestown
Nejvyšší bod: Queen Mary's Peak 2060 m.n.m.
HDI: /
Zřízení: zámořské území Velké Británie
Etnikum: Svatá Helena - 50% mulati, 25% čínané, 25% britové,
Náboženství: Svatá Helena - 96% křesťanství, 2,6 % ostatní, 0,3% Baha'i, 1% nespecifikováno






Krátce z Historie

Svatá Helena
- Ostrov byl nalezen roku 1502 portugalským navigátorem João da Nova.
- Portugalci během dalších let postavili na ostrově kapli, zasadili zde ovoce a zeleninu, přivezli chovná zvířata, ale prozatím se neusadili
- Na konci 16. století znepříjemňoval portugalcům cestu zpátky do Evropy mořeplavec a pirát Thomas Drake.
- Pod tíhou neustálých útoků pak portugalci přenechali ostrov Holanďanům.
- V druhé polovině 17. století získali území konečně britové, konkrétně East India Company
- Posledních šest let svého života prožil na tomto místě Napoleon Bonaparte


Ascension
- Jako první spatřil ostrov v roce 1501 další portugalský mořeplavec Alfonso de Albuquerqe. Stalo se to v den Nanebevstoupení páně a ostrov je dle daného dne pojmenován
- Suchý a neúrodný ostrov nepřitahoval zájem projíždějících lodí s výjimkou těch, které jely za lovem čerstvého rybího masa, ale pro případné budoucí účeli introdukovali na ostrov kozy
- V únoru roku 1701 se severozápadně od ostrova u přístavu Clarence potopila loď HMS Roebuck, které velel William Dampier. Asi šedesát lidí úspěšně přežilo na ostrově 2 měsíce, dokud nebyli zachráněni
- Obyvatelstvo se začalo na Ascensionu ve větší míře usidlovat až po roce 1815, kdy byl na Svatou Helenu poslán Napoleon Bonaparte
-Do širšího povědomí se ostrov znovu dostal v roce 1982 během války o Falklandské ostrovy, které obsadila Argentina a které britská vojska brzy dobyla zpět


Tristan da Cunha
- Ostrovy poprvé spatřil v roce 1506 portugalský námořník Tristao da Cunha, ale bouře zabránila tomu, aby u nich zakotvil
- První skutečná návštěva ostrova se udála 7. února 1643 posádce lodi Heemstede patřící Dutch East India Company
- Na první podrobný průzkum Tristan da Cunha se muselo čekat více než sto let, když jej v roce 1767 provedli Francouzi
- Po otevření Suezského průplavu ovšem všechny tři ostrovy ztratily svůj význam pro cesty z Evropy na Dálný Východ
- Roku 1957 jej v rámci plavby kolem světa navštívil manžel britské královny Alžběty II. princ Philip na palubě královské jachty nazvané Británie
- V roce 1961 musel být ostrov z důvodu sopečné aktivity evakuován. Poté probíhaly testy a měření zda je možné na ostrově dále trvale bydlet a po skončení těchto testů se v roce 1963 začaly některé rodiny znovu vracet


Geografie a klima

Svatá Helena
Ostrov Svatá Helena se nachází v jižním Atlantiku 1 930 km západně od břehu Angoly a 4000 km východně od Rio de Janeira. Má mírné i tropické podnebí.Na Svaté Heleně panují po celý rok vysoké teploty, málokdy klesající pod 20 stupňů celsia. Teplota v hlavním městě Jamestownu je obvykle o pět stupňů vyšší než na ostatních místech ostrova, kvůli rozdílu v nadmořské výšce. Jamestown je postaveno v údolí mezi strmými útesy. Údolím protéka malý potok. Svatá Helena má drsný vulkanický terén s několika rozptýlenými pláněmi. Ostrov vulkanického původu se poprvé zdvihl nad hladinu moře před asi 145 miliony lety a poslední vulkanické erupce nastala před asi sedmi miliony let. Nejvyšším bodem ostrova je Diana's Peak ve vyšce 818 metrů nad mořem.


Ascension
Také Ascension je ostrovem vulkanického základu. Převážná část ostrova je pustina plná lávy a popela. Bylo zde rozpoznáno minimálně 44 kráterů (všechny spící). Ascension je velice mladý a zformaval se asi před pouhým milionem let. Na Ascensionu se nachází horniny nepříliš typické pro oceánské ostrovy. Například čedič, trachyandezit, trachyt nebo ryolit. V Ascensionu (stejně jako Svaté Heleně) panuje horké pouštní klima s teplotami vyššími než na zbylých dvou ostrovech. v Oblasti zelené hory (vysoké 859 metrů) bývají teploty o zhruba pět až šest stupňů nižší.


Tristan da Cunha
Název "Tristan da Cunha" je používán nejen pro hlavní ostrov, ale také pro další ostrovy, které jej obklopují. Těmi jsou: Nepřístupný ostrov, Slavičí ostrovy (Slavičí ostrov, Střední ostrov, ostrov Stoltenhoff) a Goughův ostrov (Diego Alvarez). Hlavní ostrov je hornatý, jediná rovinná oblast je v okolí největšího města ostrova - Edinburghu (oficiálně pojmenován Edinburgh sedmi moří) - na severozápadním břehu. Nejvyšším bodem je vulkán nazvaný podle královny Marie a je vysoký 2062 m. Tento vrchol je v zimním období dokonce pokryt vrstvou sněhu. Další ostrovy jsou neobydlené s výjimkou Goughova ostrova, na němž je umístěna meteorologická stanice, a na které pracuje 6 lidí. Teploty zde panují o dost nizší než na Svaté Heleně či Ascensionu a během roku se drží v průměru asi 17 stupňů.


Fauna

Svatá Helena
Na Svaté Heleně ani Ascensionu se nevyskytují žádní divocí savci s vyjímkou těch, kteří zde byli dovezeni na chov a zdivočeli. Na ostrově Svaté Heleny žil endemický obří škvor, ale pravděpodobně vymřel na konci 20. století. Ptáci znovu tvoří největší procento tvorů vyskytujících se na Svaté Heleně s 68 druhy včetně jednoho endemického druhu - kulíka dlouhonohého.


Ascension
Ostrov se proslavil želvami - karetami obrovskými, které sem pravidelně připlouvají v období od prosince do května, aby nakladly do písku zdejších pláží svá vejce. Na ostrově mají svůj domov také různí mořští ptáci, savci nebo plazi. V červnu roku 2005 byl také v okolí Zelené hory vytvořen vůbec první národní park - Zelenohorský národní park. Kromě běžných domácích a chovných zvířat jako jsou osli, ovce, kočky, psi a podobně zde byli introdukováni i kočkodani červenozelení.


Tristan da Cunha
Nejjižnější a nejchladnější ze tří ostrovů má pochopitelně menší zastoupení fauny než předchozí dva zástupci. Přesto lze na něm narazit na savce, které bychom na Svaté Heleně ani Ascensionu najít nemohli. Jedná se především o zvířata vyskytujících se v arktických vodách nebo dokonce v Antarktidě. Jde například o tučnáka severního skalního. 99% populace se množí v Tristan da Cunha a na Goughově ostrově. Dalším druhem tučňaka hnízdícím na ostrově je tučňak žlutorohý. Ani na zdejším ostrově, ale nemají tito ptáci bezproblémový život. Pozor si musí dávat na lachtany nebo obřího rypouše sloního.


 

Žralok modravý

Pondělí v 16:00 | siamotyran |  Žraloci
Žralok modravý je jedním z nejkrásnějších žraloků. Má dlouhé, štíhlé tělo, zbarvené svrchu indigově modře, po stranách světle modře a na břiše svítivě bíle. To jej, spolu s dlouhými, úzkými, zahrocenými prsními ploutvemi, dlouhým rypcem a velkýma očima činí nezaměnitelným s jinými druhy. Žralok modravý je rozšířen v tropických mořích po celém světě, ale proniká i do chladnějších vod. V tropech se obvykle zdržuje ve větších hloubkách na otevřeném moři, zatímco v chladnějších vodách přichází do blízkosti porostů chaluh, kde ho mohou potápěči občas pozorovat. Podniká pravidelné tahy napříš Atlanstským oceánem, přičemž sleduje Golfský proud do Evropy, pohybuje se jižně od pobřeží Afriky a pak se vrací do Karibského moře.


Potápěči na otevřeném moři mohou tohoto žraloka pozorovat častěji, zvláště přilákají-li ho na návnadu. Cestovní kanceláře zaměřené na potápění nabízejí u jižního pobřeží Kaliforie i jinde výpravy, při kterých se při potápění používají kovové klece. I když útok žraloka modravého je málo pravděpodobný, žraloci rozrušení krmením mohou občas neopatrného potápěče kousnout. Od roku 1850 do roku 2013 došlo k třinácti doloženým útokům žraloka modravého, čtyři z nich byly fatální. Žraloci modraví nenasytně hltají olihně, žijící ve velkých hejnech, ale při shánění potravy jsou značně oportunističtí, takže vezmou zavděk i mršinou sviňuchy nebo mohou znepokojovat táhnoucí velryby. Rybáři jej považují škodnou, protože vybírají ryby ze sítí a stahují i chycené ryby z nástrahových šnůr.


Dříve byl žralok modravý jedním z nejhojněších žraloků, ale dnes je nadměrným rybolovem ohrožen vyhubením. Ačkoliv námluvy žraloků modravých nebyly ještě nikdy pozorovány, jsou zřejmě velice bouřlivé. Samci při nich koušou samici do plecí, kde mají samice proto kůži třikrát silnější než samci. Samice dospívají ve věku asi pěti let. Po páření si uchovávají sperma po dobu téměř jednoho roku a po celou tuto dobu se mohou oplodnit. Samice rodí 4-135 mláďat. Počet mláďat, která se rodí asi po roční březosti, závisí na velikosti matky. První žraloci modraví se objevili během pliocénu před asi pěti miliony let.


Jméno: česky - Žralok modravý
anglicky - Blue shark
latinsky - Prionace glauca
Areál rozšíření: volné oceány celého světa
Délka: do 3,8 metru
Váha: až 250 kg
Riziko při setkání: může být nebezpečný
Potrava: Především olihně, nepohrdne ani rybami či zdechlinami
Početnost populace: téměř ohrožený
Popsal: Linnaeus, 1758

Maledivy

12. ledna 2018 v 13:00 | siamotyran |  Rok po roce

Místo: Indický oceán
Rozloha: 298 km² (218. na světě)
Počet obyvatel: 427 756 (2016)
Hlavní město: Malé
Nejvyšší bod: 2,4 metru
HDI: 105. na světě 0,701 (podle dat z roku 2017)
Zřízení: prezidentský republika
Etnikum: /
Náboženství: 98,4% Islám, 1,6% ostatní


Krátce z historie
- Poprvé ostrov navštívili pravděpodobně rybáři ze Šrí Lanky a Indie už 500 let př.n.l.
- Arabové se však na Maledivách mohli zastavovat na odpočinek již před dvěma tisíci lety
- Až do roku 1153 zde byl hlavním náboženstvím Budhismus. Poté však poslední budhistický král Malediv Dhovemi konvertoval k Islámu a nařídli okamžitý přestup k tomuto náboženství
- Roku 1558 osídlily část ostrova portugalci, ale jejich snaha převést maledivany ke křesťanství skončila revoltou muslimů a portugalci po patnácti letech ostrov raději opustili.
- Souostroví se během dalších století pokusili získat znovu portugalci, ale i indové a holanďané. Bez úspěchu
- v 17. století byla uzavřena mírová smlouva mezi Maledivami, Holanďani, Brity a Francouzi
- Od roku 1796 po další více než než 160 let patřily Maledivy pod britský protektorát
- V roce 2016 opustili Maledivy Společnost národů, kvůli kritice jejich člennů ohledně lidských práv a korupce


Geografie
Maledivy se skladájí z 1 190 koralů složených z 26 atolů rozléhajících se na 96 tisících čtverečných kilomtrech, což činí z tohoto souostroví jedno z nejrozličenějších na světě. Největším ostrovem Malediv je Gan. Na Maledivách nenajdete žádné hory a tak jsou nejvyšším bodem ostrova písečné duny ve výšce maximálně 2,4 metru. Ostrovy na Maledivách jsou sice příliš malé, aby se zde mohly formovat řeky, ale malé jezírka a močály se na několika místech vyskytují.


Na obydlených ostrovech nejčastěji rostou banánovníky, papáje nebo citrusovníky. Na těch neobydlených zase různé druhy mangrovníků a keře. Během roku se teploty pohybují okolo 24-33 °C. Ostrov, kromě občasných vln tsunami nejvíce ohrožuje zvyšující se hladina moře. Za současného stavu by skončili celé Maledivy pod vodou před rokem 2100.


Fauna
Maledivy jsou jako jiné tropické ostrovy místem odpočinku pro mnoho druhů migrujících ptáků. Na rozdíl od mnoha jiných ostrovů se ovšem na Maledivách nevyskytuje žádný endemický druh. Protože jsou všechny ostrovy poměrně malé, života na zemi je relativně pomálu. Můžeme zde narazit na jeden druh gekona, stejně tak jako na lepoještěra pestrého nebo na scinka. Dále jsou také na ostrovech zaregistrované dva druhy hadů - Indian Wolf Snake a slepák květinový. Někdy se až k břehům Malediv zatoulá krokodýl mořský. Obojživelníky reprezentují žába Sphaerotheca rolandae a ropucha jihoasijská. Kromě chovných a domácích zvířat jsou jedinými divokými savci na Maledivách kaloni a několik druhů rejsků.

 


Dinosaurus roku 2018

5. ledna 2018 v 15:00 | siamotyran |  Dinosaurus Roku
S příchodem nového roku je na čase vyhlásit anketu o Dinosaura roku 2017. Tenhle rok je výběr opravdu široký. Dokonce více než sem si představoval, takže můžu bez nadsázky říct, že tohle je anketa s největším počtem zastoupení, která tu kdy byla, a která, kdy bude

Pravidla se od předchozích let nezměnila. 1. Hlasovat můžete během jednoho kola vícekrát (neomezený počet hlasů) pro vícero favoritů. 2. Je nepsaným pravidlem, že během jednoho kola můžete přidělit danému druhu maximálně jeden hlas.

Do 1. kola soutěže o Dinosaura roku byli nominování:



Fruitadens

Manidens

Heterodontosaurus

Scutellosaurus

Huyangosaurus


Kentrosaurus


Wuerhosaurus


Kunbarrasaurus


Struthiosaurus


Sauropelta


Ankylosaurus

Tarchia

Albertadromeus


Parksosaurus


Wannanosaurus


Pachycephalosaurus


Stegoceras


Liaoceratops


Ischioceratops


Protoceratops


Sinoceratops


Pachyrhinosaurus


Centrosaurus


Mercuriceratops


Triceratops


Muttaburrasaurus


Eousdryosaurus


Ouranosaurus


Delapparentia


Hadrosaurus


Parasaurolophus


Amurosaurus


Maiasaura


Saurolophus


Herrerasaurus


Panphagia


Plateosaurus


Jingshanosaurus


Vulcanodon


Shunosaurus


Patagosaurus


Mamenchisaurus


Amazonsaurus


Amargasaurus


Diplodocus


Supersaurus


Brachiosaurus


Sonorasaurus


Sauroposeidon


Patagotitan


Quetecsaurus


Ampelosaurus


Saltasaurus


Coelophysis


Dilophosaurus


Ceratosaurus


Majungasaurus


Aucasaurus


Carnotaurus


Elaphrosaurus


Velocisaurus


Monolophosaurus


Piatnitzkysaurus


Torvosaurus


Magnosaurus


Siamosaurus


Spinosaurus


Gasosaurus


Metriacanthosaurus


Allosaurus


Shaochilong


Carcharodontosaurus


Chilantaisaurus


Fukuiraptor


Murusraptor


Coelurus


Ornitholestes


Compsognathus


Aristosuchus


Appalachiosaurus


Guanlong


Yutyrannus


Albertosaurus


Alioramus


Daspletosaurus


Tarbosaurus


Tyrannosaurus


Beishanlong


Gallimimus


Tototlmimus


Erliansaurus


Nanshiungosaurus


Segnosaurus


Avimimus


Anzu


Corythoraptor


Nemegtomaia


Mahakala


Hesperorynchus


Deinonychus


Utahraptor


Talos


Troodon

Dinosaurus roku 2017

31. prosince 2017 v 20:00 | siamotyran |  Dinosaurus Roku
Je tady 31. prosinec, konec roku a to znamená vyhlášení celoroční ankety pro Dinosaura roku 2017. Do finálového kola se probojovali - Australovenator, Diabloceratops, Graciliraptor, Wienhevenator a Austroraptor. Čtyři druhy žily během Křídové periody. Vyjímku tvořil Wienhevenator lovící svou kořist na území dnešní Činy během Střední Jury. Jako obvykle měli dravci převahu nad býložravci (4:1). Do finále postoupili Dinosauři z téměř všech koutů planety. Graciliraptor byl objeven v Číně, Australovenator v Austrálii, Wienhevenator v Německu, Austroraptor v Argentině a Diabloceratops v USA.


Ale teď už k výsledkům. Vítězem celoroční ankety a Dinosaurem roku 2017 se s ziskem čtyř hlasů ve finálovém kole stává Austroraptor!





A ted menší porovnání s předchozími vítězi

- Austroraptor je geologicky nejstarším vítězem. Jeho pozůstatky byly nalezeny v horninách starých přibližně 95 milionů let. Nanuqsaurus a Dakotaraptor se objevili až o více než 25 milionů let později. Všichni tři jmenovaní žili v období Svrchní Křídy
- Austroraptor je rovněž nejdříve popsaným druhem z této trojice. Své jméno dostal v roce 2008, zatímco Nanuqsaurus a Dakotaraptor před třemi respektive dvěma roky
- Nanuqsaurus je nadále největším Dinosaurem zvítězícím v anketě. Velikostně byl na úrovni Austroraptora, ale byl zřejmě o něco tězší
- Všichni z této trojice pocházeli z Amerického kontinentu. Austroraptor byl nalezen v Argentině, Dakotaraptor v Dakotě (USA) a Nanuqsaurus dokonce na Aljašce
- Z vítězství se zatím vždy radovali masožraví teropodi, přestože se do finále dostal pokaždě alespoň jeden zástupce jiné skupiny

Bonaire

29. prosince 2017 v 14:00 | siamotyran |  Projekt Svět

Místo: Karibik
Rozloha: 294 km² (219. na světě)
Počet obyvatel: 18 905 (2015)
Hlavní město: Kralendijk
Nejvyšší bod: Brandaris Hill 241 m.n.m.
HDI: /
Zřízení: spadá pod Nizozemské království
Etnikum: /
Náboženství: 84% křesťantví, 7% ostatní, 12% bez odpovědi


Krátce z historie

- Původními obyvateli byli aravaci z kmene Caquetio, po nichž se zachovali skalní malby
- Roku 1499 dorazil Alonso de Bojeda na Curaçao a také nedaleko vzdálený Bonaire. Společnost mu dělali Amerigo Vespucci a Juan de la Cosa
- Právě la Cosa pojmenoval ostrov Isla do Palo Brasil, anglicky Island of Brazilwood. Do češtiny by se dal název přeložit jako ostrov Sapana ježatého
- V následujícíh dekádách odvezli z Bonair většinu místních obyvatel a dovezli chovná zvířata (krávy, osly, kozy, prasata, ovce)
- Holanďané získali Bonaire během 80. leté války se Španělskem v roce 1636 a o tři roky později zde postavili pevnost Fort Oranje
- Během Napoleonských válek přišlo Nizozemí dvakrát o území nejen Bonaire ale i Curaçao. V roce 1814 jim byly ostrovy vráceny
- Během německé okupace Nizozemska se stal Bonaire protektorátem USA a Velké Británe
- Po 2. světové válce zde byla založena velká textilní firma Schunck


Geografie a klima

Ostrov je tvořen převážně vápencem a pískovcem, obklopuje ho korálový útes. Pobřeží je nízké, lemované mangrovy a slanými jezírky, ve vnitrozemí dominují skalnaté pahorky porostlé kaktusy, nejvyšším bodem je Brandaris Hill s nadmořskou výškou 241 m. Podnebí je horké, suché a větrné, teploty se pohybují celoročně okolo 27 °C, na rozdíl od většiny Karibiku se ostrovu vyhýbají hurikány.


Washington Slagbaii National Park

Národní park byl založen v roce 1969, leží na severu a tvoří jednu třetinu celého Bonaire. Je bezpečným útočištěm pro místní, leckdy i endemická zvířata. Ve Washington Slagbaii lze narazit na papoušky, plameňáky, leguány a mnohé další. Na plážích hnízdí všechny čtyři druhy želv obývající Karibik.


Žralok citronový

25. prosince 2017 v 13:00 | siamotyran |  Žraloci
Tento velký modroun zavaltého těla ma světle žlutohnědé zbarvení bez nápadných znaků. Hlavu má širokou, mírně zploštělou. Lze jej snadno rozpoznat podle velkých hřbetních ploutví, které jsou přibližně stejné velikosti. Prsní ploutve jsou dlouhé, na zadních okrajích zakřivené dozadu. Nemá vyvinuty postranní kýly a na rozdíl od většiny modrounů nemá ani interdorsální hřeben. Jediný dalším zástupcem rodu je žralok srpoploutvý, rozšířený v indopacifické oblasti. Zadní okraje jeho prsních ploutví jsou ještě více zakřivené než u žraloka citronového a svým tvarem připomínají srp.


Žralok citronový se hojně vyskytuje v blízkosti tropických útesů, zvláště pokud jsou u nich porosty chaluh nebo mangrovníků. Je výborně přizpůsoben k pobytu v mělkých vodách s nízkým obsahem kyslíku, jaké se nalézají v bažinatých porostech mangrovníků nebo zarostlých zátokách, kde bývá nejčastěji pozorován. Jsou známy případy, kdy žralok citronový zaútočil na člověka, ale obecně je považován za málo agresivního, pokud není vyprovokován. Žralok citronový je aktivní v průběhu celého dne i noci.


Ve skupině ostrovů Bimini v Bahamském souostroví byla pozorována zvýšená aktivita za soumraku a rozbřesku, pravděpodobně v souvislosti se sháněním potravy. Jídelníček žraloka citronového se skládá z ryb, rejnoků, koryšů, kytarovců a měkkýsů. Některé populace podnikají pravděpodobně dlouhé migrace za potravou, protože v letních měsících se vyskytují v blízkosti písečných pláží a nad kontinentálním šelfem ve vodách značně vysokých zeměpisných šířek. Samice pohlavně dospívají, když dosáhnou délky okolo 2,4 metru. Páření probíhá na jaře a v létě, přibližně o rok později samice rodí 4-17 živých mláďat, dlouhých při narození kolem 60 centimetrů.


Jméno: česky - Žralok citronový
anglicky - Lemon shark
latinsky - Negaprion brevirostris
Areál rozšíření: západní Atlantik, Karibské moře, západní pobřeží Afriky, východní Pacifik
Délka: do 3,4 metru
Váha: až 190 kg
Riziko při setkání: není nebezpečný, pokud není vyprovokován
Potrava: Ryby, paryby, kytarovci, bezobratlí
Početnost populace: téměř ohrožený
Popsal: Poey, 1868

Kajmanské ostrovy

22. prosince 2017 v 14:00 | siamotyran |  Projekt Svět
Na Kajmanských ostrovech nežijí Kajmani!


Místo: Karibik
Rozloha: 264 km² (220. na světě)
Počet obyvatel: 56 732
Hlavní město: George Town
Nejvyšší bod: The Bluff 43 m.n.m.
HDI: 0,983 (dle dat z roku 2008) 4. místo
Zřízení: zámořské území Velké Británie
Etnikum: mulati 40%, černoši 20%, 20% běloši, cizinci různých etických skupin
Náboženství: 83% křesťantví, 9% žádné, 7% ostatní, 0,7% nespecifikováno


Krátce z historie
- Zcela neosídlené Kajmanské ostrovy objevil během své 4. výpravy 10. května 1503 Kryštof Kolumbus
- Španěl pojmenoval místo Želví ostrovy, protože se jich na pobřeží vyskytovalo velké množství. Dnešní název se datuje do roku 1586, kdy si Francis Drake všiml dalších plazů na ostrově. Jak se však později ukázalo, jednalo se o leguány a nikoliv kajmany
- Až do druhé poloviny 17. století se se na Kajmanech málokdy kotvilo.
- Od roku 1670 patří Kajmanské ostrovy pod správu Britského impéria
- Po několika neůspěšných pokusech. se po většinou angličané, skotové a velšané usídli na ostrovech během 30. let 18. století
- Následně zde byli zavlečeni otroci, kteří již v 19. století tvořili větší polovinu obyvatelstva
- Zatímco Jamajka (kolonie K. ostrovů) vyhlásila nezávislost v roce 1962, Kajmanské ostrovy se rozhodly zůstat pod záštitou Velké Británie


Geografie a klima
Kajmanské ostrovy leží v oblasti Cayman Rise na severním okraji Kajmanského žlabu. Žlab je nejhlubším místem Karibského moře a klesá k 6 000 metrům pod mořskou hladinou. Ostrovy jsou tvořeny vápencem a dolomitem a nad mořskou hladinu se dostali během miocénu. Po celý rok (a dvě roční období) zde panuji vysoké teploty o průměru okolo 28 stupňů celsia.


Fauna

Jak již je zvykem, největší procento obratlovců vyskytujících se na ostrově tvoří ptáci. Těch se ma na ostrovech během roku vystřídat na 256 druhů. Větší polovina druhů patří mezi ohrožené druhy a devět jich bylo introdukováno. Na ostrovech se dříve vyskytoval endemický druh - drozd šedý, ale byl bohužel vyhuben. Nachází se zde největší populace lesňáčků kajmanských.


Větší štěstí, než drozd měl leguán modrý, vyskytující se pouze na Kajmanských ostrovech. Je to také jeden z nejdéle žjících ještěrů, které známe (může se dožít i 70 let) a v česku jej chová Pražská Zoo a Zoopark Zájezd. Dalším ještěrem žijicím vedle leguána modrého je leguán kubánský. Menší druhy plazů a obojživelníků tvoří - několik druhů žab, jako je rosnička kubánskách a menších plazů například leguánka měnivého a endemického druhu anolise.


Savce zde, stejně, jako i u ostatních karibských zemí reprezentují mořští tvorové - velryby, delfíni, kosatky nebo tuleňi a přímo na ostrovech kaloni. Introdukován byl zde (stejně jako na Bahamách, Kubě, Haiti nebo Dominikánské republice) aguti středoamerický, přirozeně se vyskytující zejména ve Střední a Jížní Americe.


Svatý Kryštof a Nevis

15. prosince 2017 v 13:00 | siamotyran

Místo: Karibik, Malé Antilly
Rozloha: 261, km² (221. na světě)
Počet obyvatel: 54 821 (2016)
Hlavní město: Basseterre
Nejvyšší bod: Liamuiga 1156 m.n.m.
HDI: 0,765 (dle dat z roku 2015) 74. místo
Zřízení: konstituční monarchie
Etnikum: afričané 92,7%, míšenci 2,2%
Náboženství: 82,4% křesťantví, 2,8% jiné, 5,2% žádné, 0,8% hinduismus, 0,3% islám, 1% rastafarianství


Krátce z historie
- Prvními osadlíky Svatého Kryštofa a Nevise byli zhruba před třemi tisíci lety Ciboneyové. Později je následovali Arawaci a Tainoiové
- V roce 1623 se na ostrovech usídlili britové a brzy po nich francouzi. Oba národy si ostrovy rozdělily.
- během následujících let se ostrovy pokoušeli dobýt také španělé
- koncem 18. století byl Svatý Kryšof a Nevis nejbohatším britským ostrovem v Karibiku zásluhou obchodování s cukrem
- Během koloniálního období zde bylo dovozeno velké množství otroků, kteří dnes tvoří drtivou většinu populace
- Svatý Kryštof a Nevis ohlasíl nezávislost v roce 1983 a je nejnovějším suverenním státem v obou Amerikách


Geografie
Ostrov Svatého Kryštofa je složen převážně z vulkanických kamenů, andezitu a dacitu. Celé souostroví je poměrně mladé a vzniklo během Miocénu před asi pěti milióny let. Nevis se začal formovat o něco později před zhruba 3,5 miliony let. Nejvyšší hora státu, Mount Liamuiga je stratovulkán, který byl naposled činný před asi 1 800 lety.


Fauna
Největší procento tvorů žijících na ostrovech Svatého Kryštofa a Nevis tvoří ptáci, jenž se zde může vyskytovat na 224 druhů. O poznání ménší procento tvoří plazi a obojživelníci. Na ostrovech lze narazit na dva druhy žab - hvízdalku Johnstonovu a ropuchu obrovskou. Co se plazů týče největtší zastoupení tu mají gekoni. Ti tvoří hlavní potravu pro monstseratského červího hada (patřícího do skupiny slepáků) nebo užovku s anglickým názvem Red Ballied Racer. Zbylé zástupce plazů tvoří ameie a anolisové.


Zajímavé zastoupení mají savci. Kromě chovných zvířat, jako jsou tuři, ovce, osli a jiných běžných tvorů obyvající Karibik (kaloni, netopýři, jeleni (na Sv. Kryštofu) a malé asijské promyky) se při zavlečení otroků z Afriky dostali na oba ostrovy i kočkadani zelení a rychle se tu zabydleli.


Dinosaurus Roku 2017 finále

9. prosince 2017 v 17:00 | siamotyran |  Dinosaurus Roku
Konec roku se nezadržitelně blíží a sním i finále ankety o dinosaura roku 2017. Do posledního kola nám postoupila pětice nejlepších. Chvíli panovala mírná panika, protože hlasovací účast nebyla příliš vysoká, ale naštěstí nakonec bylo hlasů dost :). Zatím to vypadá, že i po třetí se stane vítězem ankety masožravý teropod. Všichni finalisté žili v křídovém období. To znamená, že i třetí vítěz bude ze stejného období, jako předchozí dva vítězové (Nanuqsaurus, Dakotaraptor). Více zajímavostí přidám při vyhlášení celkového vítěze. A kdo jsou tedy finalisté ankety o Dinosaura roku 2017?

Australovenator





Diabloceratops



Graciliraptor



Wienhevenator


Austroraptor


Kam dál